Blog

Při procházkách v centru Bostonu si nelze nepovšimnout mohutného památníku Velkého irského hladomoru, který byl odhalen v roce 1998. Proč si zrovna v největším městě americké Nové Anglie připomínají strašlivou událost, která se stala tak dávno a hlavně kdesi daleko za oceánem v jiné zemi, jiným lidem? Důvod je prostý, během onoho hladomoru z půlky 19. století do USA utekly statisíce irských imigrantů a mnoho z nich právě do Bostonu. Podle Forbesu jsou Boston a jeho okolí nejirštějším místem v USA s 20 procenty populace irského původu.

Jistě to neměli Irové v protestantské, anglosaské Americe zpočátku moc lehké: byli chudí, byli to katolíci, byli jiní a divní. Nicméně kousek od Bostonu v městě Brookline lze najít řadovou vilku s americkou vlajkou a s nápisem oznamujícím, že zde žil člověk později známý pod značkou JFK – americký prezident irského původu.

Možná tedy za pár století budou v některých evropských městech památníky hrůz a bídy syrské nebo libyjské války a k syrskému nebo libyjskému původu se budou hlásit významní evropští státníci. A podobně jako si dnes čteme v encyklopediích o ostudné reakci tehdejší Británie na Velký irský hladomor, budeme si za pár století možná číst v těch samých encyklopediích o ostudném chování Západu v Sýrii a v Libyi.

Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky