Blog

Zobrazují se příspěvky pro: Obecné
Zobrazit opět všechno

01.02.2016
16:23

Jak Jagienka roztloukala ořechy

K mé oblíbené četbě náleží historický román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze (1846–1916) Křižáci (Krzyżacy, časopisecky otiskovaný na pokračování v letech 1897–1900 a roku 1900 publikovaný knižně. Děj románu je ohraničen smrtí polské královny sv. Hedviky z Anjou 17. července 1399 a bitvou u Grunwaldu mezi řádem německých rytířů a vítěznou polsko-litevskou koalicí 15. července 1410. Údajně se této bitvy účastnil i český válečník Jan Žižka z Trocnova a přišel zde o své levé oko (podle antropologického průzkumu dochované Žižkovy kalvy však sečné zranění hlavy, jež vedlo k...

21.12.2015
16:04

„Když jsem svou Márinku vyprovázel domů…“

V návaznosti na svůj předchozí blog „In silvis resonant dulcia carmina“ se vracím k novele Aloise Jiráska (1851–1930) Filozofská historie (1877) jako zdroje informací o zpěvním repertoáru českých studentů za národního obrození. Student Vavřena si od Lenky, schovanky aktuára (tj. nižšího vrchnostenského úředníka) Roubínka, vypůjčil Almanach aneb novoročenku vydaný královéhradeckým nakladatelem Františkem Pospíšilem roku 1823 (digitální faksimile tohoto almanachu je dostupné na internetové adrese...

18.12.2015
10:53

„In silvis resonant dulcia carmina…“

Věnoval jsem své dva předešlé blogy pivnímu rituálu a zpěvnímu repertoáru německých vysokoškolských studentů, je tedy třeba krátce a způsobem nikoli vyčerpávajícím pojednat o obyčejích studentů českých. V prvé řadě je třeba sáhnout po novele Aloise Jiráska (1851–1930) Filozofská historie (1877), zejména po Jiráskovu líčení litomyšlských majáles. Autor užívá plurálového tvaru tohoto zpodstatnělého latinského adjektiva označujícího studentskou májovou slavnost. Původně se jednalo o oslavu příchodu jara – „maialis“ znamená v latině vykastrovaného kance (vepře), jehož staří Římané...

08.12.2015
08:42

„O jerum, jerum jerum, o quae mutatio rerum!“

Humoristický román českožidovského spisovatele Karla Poláčka (1892–1945) Hostinec U Kamenného stolu vyšel prvně roku 1941 v Knihovně Lidových novin (KLN) a ještě téhož roku v nakladatelství Františka Borového (s chybným označením „první vydání“), a to s ilustracemi Vlastimila Rady (1892–1965), jenž byl s ohledem na to, že za Protektorátu Čechy a Morava se nesměly vydávat knihy neárijských autorů, uveden i jako autor tohoto románu. Prvně pod Poláčkovým jménem byl Hostinec u Kamenného stolu vydán v témže nakladatelství 26. listopadu 1947, přičemž Vlastimil Rada napsal pro poválečnou...