Blog

Součástí metodiky hodnocení výsledků vývoje je od loňského roku i tzv. II pilíř, zaměřený na kvalitu. Po týdnech a měsících průtahů Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) zveřejnila jeho výsledky. 

Namísto masového sbírání bodů za množství vyprodukovaných a vykázaných výsledků má jít o výběr toho nejlepšího. Princip je jednoduchý: každá instituce má předložit k vnějšímu posouzení to, co považuje za nejvýznamnější či nejkvalitnější ze své tvorby za uplynulé pětileté období. Zohledněna je velikost: na každých započatých 10 milionů korun institucionální podpory výzkumu předloží instituce jeden výsledek (naše univerzita tak byla loni vyzvána k předložení 34 výsledků). Pro každou z 11 oborových skupin pak expertní panel vybere nejvýše 20 % výsledků, které uzná za nejlepší. Tímto způsobem by se měly odlišit instituce produkující nadprůměrnou kvalitu od těch slabších: pokud z jejích předložených výsledků bude výrazně více než 20 % vybráno do třídy A, zřejmě patří mezi ty lepší. Pokud se do třídy A nedostane žádný její výsledek či podstatně méně než 20 % z těch, co předložila, kvalita výzkumu spíš nebude její nejsilnější stránkou. Protože je v České republice financování výzkumu navázáno na hodnocení, projeví se tento pilíř i v rozpočtu. Aby však nedošlo k náhlému zlomu a nestabilitám, jsou změny malé: na pilíř II připadá 10 % celkové bodové alokace hodnocení. Ta instituce, které se v daném roce nepodaří získat ani jedno A, klesne meziročně v hodnocení „za kvalitu“ o 10 %. Protože 10 % z 10 % je jedno procento, hrozí jí tak za neúspěch v pilíři A nanejvýš jednoprocentní meziroční pokles v rozpočtu: efekt tak bude spíš psychologický. Nicméně pokud by tento systém běžel více let, došlo by k postupnému přelití části institucionálních financí od institucí s podprůměrnou kvalitou k těm, které dokáží produkovat excelentní výsledky. 

Už od svého počátku se systém setkával se smíšenou odezvou. Zejména protože vybraných A-ček může být nanejvýš 20 %, už z definice musí být 80 % naštvaných. Hlavní kritika se tedy soustředí na neobjektivitu panelů, dále na administrativní komplikovanost, nemožnost vybrat to nejlepší (když skvělí jsme přece všichni), na špatné organizační zabezpečení.  V lecčem mají kritici pravdu: sekretariát RVVI těžce zaspal při organizaci procesu a členové expertních panelů měli při své práci žalostné podmínky. Prohrabat se během dvou či tří prázdninových týdnů několika desítkami až stovkami výsledků a shodnout se na výběru toho nej- není žádný med. 

Jsou ale i pozitivní ohlasy. Podle některých by se tímto způsobem mělo hodnotit a financovat z větší části než jen těch 10 %, alespoň v některých oborech. Tento názor jsem slyšel v Komisi pro hodnocení výsledků od některých zástupců společenských a humanitních věd. Dřívější verze „kafemlejnku“ je nutila vykazovat co nejvíc „recenzovaných článků“ či „monografií“, mnohdy nevalné kvality. Za lepší by považovali systém, kdy by každá instituce předkládal jen výběr toho nejlepšího s tím, že by se vhodně upravilo prahování: například jeden vybraný výsledek na každý 1 milion korun institucionální podpory.

Pozitivně někteří hodnotí i to, že univerzitám nikdo nemluví do toho, v jaké oborové skladbě mají výsledky předkládat. Stimuluje to k vnitřní diskusi, jak vlastně provést předvýběr. Pokud si někdo silácky prosadí předložení „svých“ výsledků, ale ty nakonec neuspějí, škola kvůli němu ztratí. Pokud naopak zástupci přehlíženého oboru získají své univerzitě A-čka, patří jim zasloužený respekt. Myslím, že to umožní o něco hlubší reflexi o vědecké úspěšnosti než jen počítání RIVovských bodů nahoněných kvantitou. 

Jak to dopadlo? Dosud zveřejněné výstupy neumožňují snadné analýzy, ale něco jsem si předběžně do tabulek vepsal a propočítal. Nejlépe vycházejí některé oborově specializované ústavy: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (52 % úspěšnost), IKEM (70 %), nebo Fyzikální ústav AV ČR (39 %). Naše škola má necelých 26 % A-ček a je tak mírně nadprůměrná - před námi jsou Univerzita Karlova (32 %) i Masarykova univerzita (28 %), za námi velké množství škol i ústavů, řada z nich bez jediného vybraného výsledku. 

V přehledu vybraných výsledků zveřejněném na stránkách RVVI figuruje naše škola u jedenácti záznamů (ne všechny nám patří cele, o některé se dělíme s jinými institucemi). Každý z nich představuje úspěch, na který může být naše univerzita hrdá. Jistě by stálo za to jim a jejím autorům věnovat náležitou publicitu.

Tomáš Opatrný
PřF UP