Blog

18.08.2014
14:05

Veřejný zájem

Nedávno mi byla předestřena v souvislosti s debatou o společenské a hospodářské situaci, ve které žijeme, úvaha o tom, že nejlépe je, když se člověk narodí bohatý. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, a pak jsem uvažoval asi takto: k čemu je mít velký majetek v nějaké rozvrácené společnosti, kde nefunguje obchod (nelze si nic koupit), lidé žijí v bídě (takže když někoho okradou a jdou do vězení, je to pro ně vysvobození, protože mají jídlo a střechu nad hlavou) a nefunguje justice a policie (takže někdo mocnější může kdykoli bohatému jeho majetek ukrást)?

Dobře, namítne se, že bohatý člověk může odjet z oné rozvrácené země do nějaké země s vysokou kvalitou života, kde všechno funguje. Jenže tím tu společnost nevytvoří, ona už tu je a on se po svém příjezdu musí podřídit jejím pravidlům – moc jeho bohatství dostane své meze. Jak ale vznikly ty společnosti, kde funguje obchod, kde je nízká míra chudoby a silný právní stát? Když se člověk chce narodit bohatý, myslí tím de facto jenom na sebe, a to je právě to, na čem se fungující společnost nedá postavit. Nejde mi nyní o moralizování, jak musí každý začít sám u sebe a měnit se – to také nefunguje. V mafiánských společnostech může kněz každou neděli mluvit o morálce a nic se nezmění (a s největší pravděpodobností je sám nějak navázán na mafii).

Co musí společnost začít chápat, aby se stala vyspělou, je veřejný zájem: udělat pravidla a donucovací prostředky, které ho budou chránit, prosazovat a rozšiřovat. Ve veřejném zájmu – široce řečeno – je aktivní intervence společnosti na straně slabších proti silnějším, například ochrana spotřebitelů, dětí, zaměstnanců, chudých a hendikepovaných, ochrana menšin, ochrana obětí trestné činnosti atd. Něco takového nemůže vzniknout samo, vyžaduje to dlouhodobé úsilí a veřejný tlak, protože nikdo jiný než bdělá veřejnost nemůže donutit politiky, aby chránili veřejný zájem. A myslím, že to je mnohem hodnotnější, důstojnější a zejména efektivnější životní sen než to, narodit se bohatý. 

Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky

  •  
  • 0 Komentář(e)
  •  

Pro komentování musíte být přihlášeni.Přihlaste/zaregistrujte se

zpět