Blog

Skvělý zásah se podařil organizátorům AFO, kteří do Olomouce pozvali fyzika a kosmologa Lawrence Krausse. Kosmologie nyní zažívá poměrně dramatický rozvoj díky čerstvým experimentálním poznatkům.

Pozorování supernov ve vzdálených galaxiích prokázalo zrychlující se expanzi vesmíru (za což byla udělena Nobelova cena v roce 2011). Před necelým měsícem pak byly zveřejněny výsledky pozorování polarizace reliktního záření, které zřejmě nese stopy gravitačních vln z nejranější tzv. inflační fáze vývoje našeho vesmíru. Pokud se tato zjištění potvrdí z dalších nezávislých pozorování, půjde asi o jeden z nejdůležitějších výsledků fyziky posledních desetiletí. Výběr tématu a pozvání řečníka se tedy asi lépe načasovat nedalo.

Krauss přispěl k současné představě o vzniku a osudu vesmíru vyjasněním některých otázek týkajících se tzv. „temné energie“, která žene vesmírnou expanzi, a jak to vypadá, bude hrát dominantní roli především v pozdějších stadiích jeho vývoje. Kromě toho je Krauss i skvělý popularizátor, který tu v hodinové přednášce vysvětlil, jak stávající experimentální poznatky zapadají do jeho představy vzniku vesmíru „z ničeho“. Pro fyziky lahůdka, a mohu-li soudit z ohlasů ostatních přítomných v natěsnaném Metropolu, vychutnali si ji i diváci jiných zaměření. 

I z ostatní programové nabídky jsem měl radost. Měl jsem možnost odpovídat na otázky v besedě k filmu Destiny – o tom, jak růst entropie a nepořádku udává směr vývoje vesmíru, proč rostoucí nepořádek umožňuje vznik lokálně vysoce uspořádaných útvarů, co se stane, až dohoří hvězdy, a kam to všechno spěje. Nad většinou z těchto problémů si fyzikové lámali hlavy přes sto let, než se na ně podařilo najít uspokojivou odpověď.

Pokud film motivuje k otázkám i školáky a diváky, kteří měli fyziku naposledy před mnoha lety, je to dobrý počin. Jak to ale vypadá, vesmír čeká studená a nehostinná budoucnost a dnešek plus mínus pár miliard let je nejlepší doba, v jaké se dá žít. Tak stojí za to si to užít.