Mentalita nepřátelství a realizmus
Bývá vlastností revolucí, že nestačí k tomu, aby se změnila mentalita lidí. Na Masarykova slova o národu Husově a Komenského Peroutka kdesi odpověděl, že občané Československa jsou ve skutečnosti národem císaře pána. A tak i po roku 1989 pozorujeme, že určité mentální vzorce normalizace zůstávají, třeba představa nepřítele. Mnozí čeští občané se tak zapálili pro hájení lidských práv, že si nestačili všimnout, že například Čína byla vyvedena z izolace, která ji možná zachránila před osudem KLDR, americkým republikánským prezidentem Nixonem a že stav lidských práv v této zemi je sotva horší než v Saúdské Arábii, která je, a hlavně byla klíčovým americkým spojencem.
Stejně tak zapojení Ruska do globální obchodní a vojenské spolupráce je zřejmě to, co dosud nejvíce brání vypuknutí otevřené války na Ukrajině. Schopnost vidět realitu v její složitosti patří ke svobodě a vyspělosti dané kultury (zkuste číst kvalitní západní tisk a srovnejte ho s českým). Naopak černobílé představy, odtržené mimo realitu, jsou typické pro nesvobodu a společenský rozklad, jak to ostatně mistrně líčí Robert Musil ve svém románu Muž bez vlastností, v němž ukazuje staré, od reality odtržené nemyšlení elit Rakouska‑Uherska, které žijí v představě, že jejich největší nepřítel je Německo a které chystají na rok 1914 velkou mírovou slavnost.
Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky
- 0 Komentář(e)
Pro komentování musíte být přihlášeni.Přihlaste/zaregistrujte se