Blog

Britské listy dnes převzaly z Facebooku zajímavý rozhovor mladého páru: 

Ž: Hele, kdo je vlastně teďka po Havlovi na tom Hradě?

M: Děláš si srandu? No Schwarzenberg přece.

Ž: Fakt? Tak to je super, je to takovej sympatickej dědeček.

M: No ale teď už tam neni od tý doby, co bouchla ta bomba. 

Dělali si ti lidé jakousi dadaistickou legraci z reality? Svědčí to o jejich svobodě od řetězů fakt a pravd? Nebo je to prostě hrubá nevědomost a nevzdělanost? Mimochodem by v tomto případě bylo krásně ukázáno, v čem je nevědomost nebezpečná: nikoli v tom, že nevíme, ale v tom, že si myslíme, že víme, a víme přitom špatně. Něco člověku ulpí v hlavě, ale je to na špatném místě, a pak dělá špatné závěry místo toho, aby řekl, že neví.

Po vášních kolem prezidentské volby, kdy česká „elita“ zpívala jako za dob budování socialismu „kníže je lidu blíže“, bych zmíněný rozhovor dvou mladých lidí jako projev hlouposti zase neviděl. Dokonce si myslím, že by se dal rozpracovat do působivé havlovské aktovky o absurditě dnešní doby. Naštvaný by se mohl cítit snad pouze současný prezident, neboť ho asi ani ve snu nenapadlo, že by si někdo mohl nevšimnout, že na Hradě sedí on. 

Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky