Zobrazují se příspěvky pro: Obecné
Zobrazit opět všechno
Alexandr Veliký olomoucký a salcburský (dokončení)
Ve svých předešlých dvou blozích na téma nástropní fresky v zasedacím, též slavnostním sále rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci, na níž moravský barokní malíř Karel Ferdinand Tepper (* 10. 1682 Chrudim – † 14. 11. 1738 Velké Meziříčí) zobrazil roku 1730 Rodinu perského krále Dáreia III. před Alexandrem Velikým, jsem uvedl, že se tento umělec opíral při komponování fresky o grafické zpodobení lunety se shodným výjevem, kterou ve florentském paláci Pitti vytvořil italský barokní malíř, štukatér a architekt Pietro da Cortona, původním jménem Pietro Berrettini (* 1. 11. 1596,...
Listopad, měsíc mužů s velkým M
Listopad není jen měsícem kvality, ale i měsícem knírů. Celá kampaň je pod hlavičkou světového hnutí Movember, které vzniklo v roce 2003 v Austrálii a jeho hlavním cílem je kromě zisku finančních prostředků, zvýšit povědomí o rakovině prostaty a varlat. Tolik stručná oficiální anotace.
Nyní trochu osobnější tón. Rád se této akce zúčastňuji. S několika kamarády vytvoříme tým a každý rok se na začátku listopadu setkáváme na společném fotografování. Pohnutky, které nás spojují nad společnou věcí, jsou různé, ale nosným tématem je to, které je uvedené v druhé větě příspěvku. Každý rok...
Alexandr Veliký olomoucký a salcburský
Svůj předešlý blog jsem věnoval nedávno restaurované nástropní fresce (o rozměrech 12 × 15 m) v zasedacím, též slavnostním sále rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci, na níž moravský barokní malíř Karel Ferdinand Tepper (* 10. 1682 Chrudim – † 14. 11. 1738 Velké Meziříčí) zobrazil roku 1730 Rodinu perského krále Dáreia III. před Alexandrem Velikým. Uskutečnil tak bezpochyby přání probošta olomoucké dómské kapituly Františka Ferdinanda hraběte Oedta, pána na Götzendorfu a Helffenbergu (* 24. srpna 1673 Nöttig, Rakousko – † 2. 8. 1741 Olomouc), jenž byl téhož roku zvolen...
Stanou se z nás býložravci?
Za posledních sto let se výrazně změnilo stravování a vnímání stravy. Naši prarodiče a praprarodiče jedli převážně brambory, chléb, máslo a sádlo, maso se podávalo stěží jednou do týdne. V poválečném období míru se lidem začalo dařit lépe, což se projevilo na zvýšené spotřebě masa. Generace dnešních šedesátníků si dopřává masný výrobek téměř každý den.
Maso bylo s trochou nadsázky v minulosti symbolem blahobytu. Nemohl si ho dovolit každý a řezníci měli velmi výhodnou pozici, protože za maso se dalo směnit, na co si jen vzpomněli.
Generace dnešních třicátníků k masu a zejména k...