Blog

Letošní olomoucký majáles, odbývající se ve dnech 7. a 8. května 2013, má prý být v souvislosti se 440. výročím založení olomoucké univerzity nad jiné pestrý, bujarý a vůbec velkolepý – alespoň o tom ujišťují jeho internetové stránky (http://majales.upol.cz/). Na těchže stránkách též nalézáme článek Martina Višni Majálesy od římského impéria po dnešek, v němž bývalá ředitelka Vlastivědného muzea v Olomouci Miloslava Hošková mj. tvrdí:

„Studenti dříve nějaké speciální zvyky neměli, snad jen tzv. řehořské obchůzky [tj. žákovská koleda o svátku sv. Řehoře 12. března – moje pozn.],...

První část mé úvahy o „ars legendi“ (umění přednášet) obsahovala mj. líčení, jak přednášívali na někdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze matematik P. Stanislav Vydra a básník, dramatik, překladatel a profesor „přirovnávacích dějin světových literatur“ Jaroslav Vrchlický. Naváži na ni částí druhou, počínající konstatováním, že dříve i dnes se rozlišovaly a rozlišují dva druhy přednášek: a) přednáškové cykly v rámci předmětů jednotlivých studijních programů a b) extenze, tzn. monotematické přednášky tu- i cizozemských vědeckých kapacit, určené širší odborné veřejnosti....

znamená v jazyce latinském „umění číst“, ale také „umění přednášet“, neboť i na Univerzitě Palackého v Olomouci ještě docela nedávno bývali – a možná ještě jsou – pedagogové předčítající své výklady z hromádky papírů. Tak tomu původně bylo všeobecně, jak dokládají latinský výraz pro univerzitní přednášku – „lectio“ (počeštěně lekce, dosl. „čtení“), jakož i jeho anglický ekvivalent „lecture“ a německý „Lektion“. Německé označení univerzitní přednášky ­„Vorlesung“ znamená doslova „předčítání“; české substantivum „přednáška“ vzniklo patrně jako obdoba německého substantiva „Vortrag“...

Psal jsem ve svém předešlém blogu o dvou olomouckých „havlíčkolozích“ – jazykovědci Jaromíru Běličovi (1914–1977) a literárním vědci Jiřím Skaličkovi (1922–1997) a o edici Jaromíra Běliče Karel Havlíček Borovský: Básnické dílo, vydané v Národní knihovně roku 1953. Nalezneme zde mj. epigram týkající se tělesného trestání žáků učiteli:

PREPARANDA

Výklady kantora Doubravy
snadno chápe hned
každý žák, i třebas bez hlavy,
má-li jenom hřbet.  

K tomuto epigramu přičinil Jaromír Bělič následující komentář:

Preparanda (v rukopise Preperanda); otištěn v České včele 1844, č. 66.
Preparanda –...