Zobrazují se příspěvky pro: Jiří Fiala
Zobrazit opět všechno
O aristologii podruhé
Před Vánocemi minulého roku jsem v blogu Žurnálu UP psal o aristologii, což je podle anglické verze Wikipedie „umění a věda o vaření a stolování. Zabývá se způsoby přípravy, kombinací i prezentací pokrmů. Aristolog je novější označení pro dříve a častěji užívaný pojem gurmán, více však zdůrazňuje jeho zkušenosti, umělecké kreace kuchaře, odmítá používání kuchařských knih či předem připravených pokrmů (polotovarů).“ Zmínil jsem se dále mj. o marné snaze děkana Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, zřídit na této fakultě „katedru...
Flatulence, defekace a mikce jako umělecké fikce
K obecnému povědomí o existenci olomouckého vysokého učení, najmě jeho přírodovědecké fakulty, nemálo v nedávné době přispěl kolega Mgr. Michal Sýkora, Ph.D. (*1971), z katedry divadelních, filmových a mediálních studií Filozofické fakulty UP – nikoli však svými vědeckými či pedagogickými výkony, ale jako autor literární předlohy pro stejnojmenný třídílný televizní film Případ pro exorcistu. V čele realizačního týmu tohoto kriminálního triptychu, jenž se má údajně dočkat dalšího pokračování pod hlavičkou Detektivové od Nejsvětější Trojice, stáli „kultovní a legendární“ režisér Jan...
Vincenz August Wagner – 27letý rektor
Prof. Jur.Dr. Vincenz August Wagner (1790–1833)
rektor C. k. lycea v Olomouci roku 1817
Třebaže právnická studia v Olomouci neměla až do zřízení C. k. Františkovy univerzity roku 1827 statut fakulty, nechyběli mezi jejich profesory významní představitelé právní vědy. Lze mezi ně bezpochyby zahrnout profesora Jur.Dr. Vincenze Augusta Wagnera, čelného odborníka v rakouském směnečném právu.
Své dětství a rané mládí strávil Vincenz August Wagner, narozený 7. března 1790 v Thannhausenu ve Štýrsku, na zámku Seggau u štýrského města Leibnitz, jeho otec Carl August Wagner byl totiž...
O aristologii
„…ejhle adventu již nakrátku,/ a blízko, blizoučko Štědrý den!“ sděluje Karel Jaromír Erben v úvodních verších balady Štědrý den ze sbírky Kytice z pověstí národních (3., definitivní vydání 1871). Pokud jde o štědrovečerní pokrmy, je Erbenovo štědrovečerní menu týkající se nejen lidí, ale i domácího zvířectva a ovocných stromů v sadě navýsost prosté: „Hoj, ty Štědrý večere,/ ty tajemný svátku,/ cože komu dobrého/ neseš na památku?// Hospodáři štědrovku,/ kravám po výslužce;/ kohoutovi česneku,/ hrachu jeho družce.// Ovocnému stromoví/ od večeře kosti/a zlatoušky na stěnu/tomu, kdo...
