Zobrazují se příspěvky pro: Ivo Überall
Zobrazit opět všechno
Výkřik barevné neorenesance
Kdo zná trochu Olomouc, určitě si vybaví restauraci U Zlaté koule na rohu třídy Míru a Škrétovy. Původně neorenesanční dům č. 15 změnil historickou fasádu z 19. století za křiklavý šat lasvegaského typu. Čeho si běžný chodec asi nevšimne, ale co je možná ještě alarmující, je odstranění domovního znamení, které dotvářelo domu jeho nezastupitelné místo v olomoucké architektonické historii.
Člověk má v této chvíli vždy chuť spílat. Tu památkářům, tu stavebnímu úřadu, prostě institucím, které by z titulu své funkce měly dohlížet na to, aby nedocházelo k prznění našeho společného...
Filipika proti části akademické obce
Když jsem minulý týden ve středu pospíchal na setkání akademické obce s vedením univerzity, v duchu jsem si lál, že přicházím na poslední chvíli. „Zase budu stát někde vzadu posluchárny, tísnit se mezi stejnými opozdilci a chytat každé druhé slovo,“ honilo se mi hlavou. Při příchodu na pedagogickou fakultu jsem však zjistil, jak hluboce jsem se mýlil a jak zbytečné byly moje obavy. Aula byla zaplněna pouze zpola a já si mohl vybrat dobrou strategickou pozici.
Na jednu stranu jsem byl spokojený, na druhou mě tento fakt mírně zamrzel. Auditorium posluchačů a následných diskutujících...
Listopad, měsíc mužů s velkým M
Listopad není jen měsícem kvality, ale i měsícem knírů. Celá kampaň je pod hlavičkou světového hnutí Movember, které vzniklo v roce 2003 v Austrálii a jeho hlavním cílem je kromě zisku finančních prostředků, zvýšit povědomí o rakovině prostaty a varlat. Tolik stručná oficiální anotace.
Nyní trochu osobnější tón. Rád se této akce zúčastňuji. S několika kamarády vytvoříme tým a každý rok se na začátku listopadu setkáváme na společném fotografování. Pohnutky, které nás spojují nad společnou věcí, jsou různé, ale nosným tématem je to, které je uvedené v druhé větě příspěvku. Každý rok...
Krása počitatelná
Když jsem kdysi psal o tom, že krása je věc subjektivní a že co je pro jednoho krásné, může být pro druhého ošklivé a naopak, nevěděl jsem, jak hluboce jsem se mýlil. Nedávno jsem narazil na zajímavý článek o kvantifikaci krásy (viz ZDE). Na jednu stranu se mi zhroutil celý svět. Zanikla teorie architektury, pryč s Vitruviem! Alberti do starého železa! K šípku s celým Christianem-Norbergem Schulzem, celá estetika je mrtva. Na druhou stranu se mi ulevilo. Proč zabíjet čas nesmyslnými debatami nad krásou v architektuře? Vždyť je to tak prosté. Stačí dosadit do vzorce a cituji: „Na...