Blog

Zobrazují se příspěvky pro: Boris Cvek
Zobrazit opět všechno

14.03.2014
08:10

Pink Ribbon Blues

Často slýchám různá podezření nebo přímo přesvědčení, jak ti bohatí a mocní mají všechno ovládnuté, zkorumpované, jak zamezují skutečné kritice a jak s tím nelze nic dělat. To si lze libovolně konkretizovat podle sklonů dané paranoidní představivosti.

Problém je v tom pocitu bezmoci, který produkuje různé mýty, jež a priori nelze ověřit, protože přece všechno ovládá jeden a ten samý moloch. Proto nečtu moc rád publikace o tom, jak je všechno v pořádku, jak všichni podle nějakých statistik bohatnou a jsou zdravější a dožívají se delšího věku, neboť cítím pachuť, že to je právě...

15.11.2013
18:12

Ad 17. listopad

Myslím, že nemusíme 17. listopad 1989 oslavovat stejným způsobem, jako jsme kdysi museli oslavovat VŘSR – že ta polistopadová změna není v nahrazení jednoho data jiným a jedné orientace opačnou, nýbrž ve způsobu myšlení, v míře otevřenosti a kritičnosti.

Svoboda není v tom, že chválíme existující společenské zřízení, to se dělalo za všech režimů, svoboda je v tom, že můžeme kritizovat existující společenské zřízení a měnit ho proti vůli těch, kdo vládnou. Je otázka, zda se nám to po listopadu 1989 podařilo, nebo zda naopak – řečeno slovy Karla Kryla, která pocházejí z jeho písně...

04.09.2013
07:58

O vědě a umění

Americký deník Christian Science Monitor, jehož redaktoři získali již několik Pulitzerových cen a v jehož ohnisku zájmu je podle mých zkušeností mimo jiné vzdělávání, rovnost a systémová pomoc chudým a bezbranným, vydal 2. září u příležitosti začátku školního roku sérii článků Global education lessons.

První z těchto článků, který nese název Singapore leads in STEM, now takes on the arts, se v deníku věnuje velmi úspěšnému Singapuru, jedné ze světových velmocí ve vzdělávání v přírodních a technických vědách a matematice (STEM). Přes své vynikající výsledky ve STEM si Singapur...

10.05.2013
16:04

Dada rozhovor

Britské listy dnes převzaly z Facebooku zajímavý rozhovor mladého páru: 

Ž: Hele, kdo je vlastně teďka po Havlovi na tom Hradě?

M: Děláš si srandu? No Schwarzenberg přece.

Ž: Fakt? Tak to je super, je to takovej sympatickej dědeček.

M: No ale teď už tam neni od tý doby, co bouchla ta bomba. 

Dělali si ti lidé jakousi dadaistickou legraci z reality? Svědčí to o jejich svobodě od řetězů fakt a pravd? Nebo je to prostě hrubá nevědomost a nevzdělanost? Mimochodem by v tomto případě bylo krásně ukázáno, v čem je nevědomost nebezpečná: nikoli v tom, že nevíme, ale v tom, že si...