Blog

12.04.2013
13:08

Ars legendi (Dokončení)

První část mé úvahy o „ars legendi“ (umění přednášet) obsahovala mj. líčení, jak přednášívali na někdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze matematik P. Stanislav Vydra a básník, dramatik, překladatel a profesor „přirovnávacích dějin světových literatur“ Jaroslav Vrchlický. Naváži na ni částí druhou, počínající konstatováním, že dříve i dnes se rozlišovaly a rozlišují dva druhy přednášek: a) přednáškové cykly v rámci předmětů jednotlivých studijních programů a b) extenze, tzn. monotematické přednášky tu- i cizozemských vědeckých kapacit, určené širší odborné veřejnosti....

08.04.2013
07:22

Oxford, Cambridge, Olomouc...

Při nedávném slavnostním otevření nových Teoretických ústavů přirovnal pan rektor v euforii Univerzitu Palackého ke slavné Cambridgi. Naopak v souvislosti s filozofickou fakultou se stále častěji v pozitivním smyslu hovoří jako o hanáckém Oxfordu. Přestože se v obou případech jedná o nadsázku, lichotivé srovnání UP se slavnými britskými univerzitami odráží pozvolný vzestup vědecké infrastruktury i vědeckého výkonu na UP a zároveň vytváří jakousi vizi ideálu, k němuž bychom se rádi maximálně přiblížili.

Vzletná srovnání s Oxfordem a Cambridgi samozřejmě nevypovídají zhola nic ani...

02.04.2013
20:58

Ars legendi

znamená v jazyce latinském „umění číst“, ale také „umění přednášet“, neboť i na Univerzitě Palackého v Olomouci ještě docela nedávno bývali – a možná ještě jsou – pedagogové předčítající své výklady z hromádky papírů. Tak tomu původně bylo všeobecně, jak dokládají latinský výraz pro univerzitní přednášku – „lectio“ (počeštěně lekce, dosl. „čtení“), jakož i jeho anglický ekvivalent „lecture“ a německý „Lektion“. Německé označení univerzitní přednášky ­„Vorlesung“ znamená doslova „předčítání“; české substantivum „přednáška“ vzniklo patrně jako obdoba německého substantiva „Vortrag“...

21.03.2013
09:24

Opravdová věda není možná bez velkých snů

Když jsem seděl loni v září v jedné bostonské restauraci italského stylu, pozvaný harvardským profesorem medicíny Vikasem Sukhatmem na večeři, žasl jsem nad tím, že člověk jeho zralého věku a obrovských zkušeností může snít o tom, že změní svět.

Sukhatme je děkan pro vědu na harvardské fakultní nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Centre, kde se podle anglické wikipedie točí 200 milionů dolarů ročně v lékařském výzkumu. Neměl by být cynik a skeptik?

Jedna zkušenost byla pro jeho sen zcela zásadní. V roce 2004 byla kamarádka jeho manželky Viduly, Jennifer, diagnostikována...