Nad minulostí olomoucké univerzity
Čtenářům mé úvahy bude zcela určitě jasné, že mne k tomuto zamyšlení inspirovaly jak 23. výročí 17. listopadu 1989, tak blížící se 440. výročí vzniku olomouckého vysokého učení. Počátky univerzity v Olomouci si tak budeme připomínat – a poněkud rozpačitě oslavovat – v příštím roce.
Pohled do minulosti (ve smyslu historiografické interpretace) je do značné míry subjektivní. Dnešní historikové tuto metodologickou danost plně akceptují, i když ji nijak výrazně nezdůrazňují – možná proto, aby si v konfrontaci s ostatními nehumanitními obory nezadali a nevystavili historické...
Ostatní budou zapomínat pomaleji... nebo také ne?
Byl jednou jeden nekrolog a autor tohoto nekrologu napsal tato slova: Za pár dní bude pohřben … Většina lidí na něj zapomene do roka, ostatní budou zapomínat pomaleji, podle míry svého vztahu k němu. Tak to skončí na tomto světě s každým z nás[1]. A možná tato slova mne vyprovokovala po více než roce od napsání těchto slov napsat jiný text tohoto druhu…Možná proto, že mi ta slova jednoho dne do slova a písmene nedala spát.
Text, který nyní píši, není v pravém slova smyslu nekrologem, protože osobnost, o níž chci psát, již zemřela před více než rokem. Nejde ani o nějaké výročí, jež...
Mix spokojených studentů a profesorů
Hospodářské noviny před časem zveřejnily hodnocení vysokých škol. V oblasti chemie získala v konkurenci pěti fakult prvenství chemie pěstovaná na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Podle autora tohoto srovnávání bodovala olomoucká chemie především ve vědě. Chemie byla v Olomouci ale velmi dobrá vždy, je to výsledek letité práce.
Na druhé straně by se aktuální vítězství v žebříčku Hospodářských novin nemělo přeceňovat. Nevím, jestli jsou taková hodnocení vůbec dobrá. Vzpomínám si, že před pěti či šesti lety vyšel v jednom z našich médií podobný text, ale...
Kdo jsou „nepřátelé“ akademické samosprávy?
Abychom se pokusili na tuto otázku odpovědět, je nutné připomenout historický kontext existence akademické samosprávy v evropském prostoru.
Nejstarší univerzity se konstituovaly v Evropě v průběhu třináctého století jako edukační a vědeckobadatelské instituce nejvyššího typu. Podstata těchto institucí nezbytně vyžadovala existenci svobody slova a vědeckého bádání, které fundoval nezastupitelný mechanismus v podobě akademické autonomie a samosprávy. Právě tento mechanismus vytvářel základní bariéru bránící zasahování mocenskopolitických struktur do univerzitního prostředí s cílem...
