Blog

Letošní olomoucký majáles, odbývající se ve dnech 7. a 8. května 2013, má prý být v souvislosti se 440. výročím založení olomoucké univerzity nad jiné pestrý, bujarý a vůbec velkolepý – alespoň o tom ujišťují jeho internetové stránky (http://majales.upol.cz/). Na těchže stránkách též nalézáme článek Martina Višni Majálesy od římského impéria po dnešek, v němž bývalá ředitelka Vlastivědného muzea v Olomouci Miloslava Hošková mj. tvrdí:

„Studenti dříve nějaké speciální zvyky neměli, snad jen tzv. řehořské obchůzky [tj. žákovská koleda o svátku sv. Řehoře 12. března – moje pozn.],...

Před dvěma lety jsem pracovně strávil několik měsíců ve vestfálském Münsteru, univerzitním městě, které je velikostí, historickým významem i počtem ulic s dlažebními kostkami srovnatelné s Olomoucí. Jeden rozdíl byl ovšem patrný na první pohled. V Münsteru jezdí doslova VŠICHNI NA KOLE. Do práce, z práce, na rande i do hospody. Studenti se svými ruksaky, dámy v sukních a kostýmech, stejně jako manažeři v oblecích. Cvrkot je natolik hustý, že radnice zřídila cyklistickou policii, která umravňuje neukázněné kolaře, avšak zároveň vybavila ulice stojany, kompresory na vzduch (použití...

Když jsem byl mladší, bavil jsem se vymýšlením a luštěním zkomolených českých přísloví. Příklad vše osvětlí. Vězte, že věta: „Informační kapacita jedince po sistaci srdeční činnosti je rovna plynovým zplodinám jeho metabolismu.“  Přeložena do češtiny zní: „Mrtví prd ví.“

Tenkrát jsem netušil, že podobné „češtinářské kvízy“ budu muset dešifrovat o pár desítek let později. A opět příklad: „Výzva slouží k vyhledávání potenciálních partnerů pro komercializaci, tedy jak potenciálních klientů tak i facilitátorů dosažení komercializace, zajištění obchodních jednání a dalších činností...

Byl jsem před pár dny v Hradci Králové na pozvání ředitele tamního Centra pro studium jazyka, mysli a společnosti. Moje přednáška měla název „Rozdíl mezi věděním-že a věděním-jak a jeho důsledky“. Mluvil jsem o filozofu Rortym, o dějinách vědy a o příčině, proč si myslím, že je věda tak úspěšná při měnění světa kolem nás. Tisíce let filozofických systémů, shrnující dobové intuice a dobový společenský řád, přes svoji sofistikovanost svět výrazně nezměnily. A přesto člověk měl být podle těchto systémů právě tím, že je schopen tvořit pavučiny pojmů, radikálně vyvýšen nad zvířenu:...