Kdo vlastně porušil ústavu v Olomouci
Z rozhovoru pana rektora s paní Drtinovou v DVTV jasně vyplynulo, že podle policie zahraniční student této naší univerzity strhl plakát s přeškrtnutou mešitou, který je symbolem hnutí „Islám v České republice nechceme“. Paní Drtinová se snažila vytvořit dojem, že tím porušil Ústavou garantované petiční právo. Kdyby ovšem cílem jeho činu bylo petiční právo, tak by zcela jistě zasáhl proti petičním archům. Podle článku 15 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, ovšem platí také následující: „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“ Tedy jakýkoli občan ČR má právo být muslimem a tedy islám v ČR má ústavně garantované právo na existenci. Ten, kdo říká, že nechce v ČR islám, ten odmítá právo každého občana svobodně si zvolit náboženství. Tedy hnutí „Islám v ČR nechceme“, kdy toto heslo vyjadřuje plakát s přeškrtnutou mešitou, stejně jako případné hnutí „Křesťanství v ČR nechceme“ se symbolem přeškrtnutého kostela nebo „Judaismus v ČR nechceme“ se symbolem přeškrtnuté synagogy, jsou hnutí protiústavní. Onen student tedy zřejmě neadekvátním způsobem, nicméně přece jen hájil základní ústavní právo ČR na svobodu vyznání, zatímco organizátoři petiční akce svým plakátem jakož i názvem hnutí, pod jehož hlavičkou svou akci konali, konali protiústavně.
Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky
- 11 Komentář(e)
Pro komentování musíte být přihlášeni.Přihlaste/zaregistrujte se
Nechme to občanům
Vážený pane kolego, dovoluji si Vás požádat, abyste ke zveřejňování svých čistě politických názorů nepoužíval stránky UP. Děkuji Vám.
K "používání" stránek
Dobrý den a děkuji za podnět k přemýšlení. Stránek UP nemohu "používat", protože není na mně, co na mém blogu vyjde, nebo nevyjde. Své příspěvky posílám redakci a ta je podle svého uvážení publikuje. Není to tak, že bych si sem mohl vložit, co bych chtěl. A samozřejmě naprosto souhlasím s tím, že na univerzitní půdu nepatří politická soutěž, nicméně pokud se v široké mediální diskusi uvažuje nad právními a společenskými aspekty toho, že student UP strhne plakát při petiční akci konkrétního hnutí, je, myslím, legitimní vyjádřit k tomu svůj názor i na akademickém blogu - např. ohledně tak podstatné věci, jakou je údajná ústavnost či neústavnost onoho skutku v kontextu toho, co dané hnutí hlásá. Ochrana základních práv a svobod by podle mne neměla být zaměňována s politickou soutěží. Ale jistě je i podstatné debatovat o tom, co už je na blogu na stránkách univerzity dovoleno a co nikoli.
Pan Cvek má v tomto případě pravdu
Je velmi důležité si uvědomit, na čem naše společnost historicky stojí. V tomto kontextu s panem Cvekem nelze než plně souhlasit.
Na druhé straně je tu problematika rizik spojených s islámem a islamizací EU, což by si jistě zasloužilo dlouhý článek (lépe celou knihu). Zde - a to nejenom jakožto praktikující křesťan - plně chápu obavy, které občané (nikoliv pouze v ČR) mají. Kdo alespoň trochu zná život Mohameda, Korán a hadísy a orientuje se v historii a současné světové politice, musí být ve střehu. Totiž nic jako "mírumilovný Korán nebo islám" neexistuje. Existují sice přátelští a tolerantní muslimové, nicméně v samotných svatých písmech islámu nacházejí pro svoji umírněnost jen poměrně málo podpory (nejspíše jen v první části Koránu - ve zjevení Mekky). Ortodoxní Islám umírněnost nezná - naopak ji přísně trestá. Kdo chce brát islám vážně, ten se musí podřídit všemu, co ve svatých písmech stojí, včetně práva Šaríja a svaté války (džihádu) vůči všem bezvěrcům - vč. tzv. dhimmi, což jsou jinověrci, lid knihy (židé a křesťané). V zemích na západ od nás o tom občané (a je jedno, jestli jsou ateisté či jinak věřící) už po řadu desetiletí ví své... K dokreslení problematiky soužití mezi muslimy a křesťany vřele doporučuji přečíst knihy od známého českého konvertity Lukáše Lhoťana a také přednášky iráckého konvertity Salmana Hasana, které jsou na internetu volně k dispozici (mimochodem, oba si dle islámského práva za svoji konverzi ke křesťanství zaslouží smrt).
Islám a islamizace
Děkuji, pane Cibičku, za Vaši reakci. Přiznám se, že když mluvím s lidmi, kteří běžně na Západě žijí mezi muslimy, tak z toho nemám vůbec pocit, že by se bylo čeho bát.
Jan Fikáček, bývalý šéf skupiny Mensa v ČR (sdružující lidi s nadprůměrnou inteligencí), nechal Britské listy zveřejnit svůj Facebookovský status.... myslím, že stojí za to ho zde ocitovat: "Vlastně chápu všechny Čechy, kteří se velmi obávají muslimských a afrických imigrantů, píše Jan Fikáček, bývalý šéf české organizace Mensa. Chápu to proto, že jsem byl před 11 lety asi podobný, když jsem se vydal do Evropy. Někdy jsem se lekal černochů na ulicích, i když to byli diplomati s daleko lepším vzděláním a postavením, než jsem měl já. Vlastně já jsem byl ta náplava oproti nim, bez místního jazyka nebo bez alespoň angličtiny, nezaměstnaný. (Samozřejmě, že dost imigrantů bylo na mé úrovni, ba níž, ale bylo směšné, že já nezaměstnaný a jazykově nevzdělaný, nově příchozí, jsem měl rasistické předsudky i proti lidem, kteří tu žili dávno před mnou, měli vysoké příjmy na rozdíl ode mne, perspektivní zaměstnání, (mluvili na rozdíl ode mě) také dokonale francouzsky a anglicky a měli přinejmenším stejně dobré vzdělání jako já).
Těch 11 let bezproblémového života mezi muslimy a Afričany mě prostě muselo změnit. Zvláště když jsem mezi nimi poznal i lidi s opravdu úžasným rozhledem, jazykovým vybavením a kulturou. Takových je jistě menšina, ale to je mezi Čechy přece taky. A nezlehčuju extrémismus, jen ukazuju, že se s ním běžný člověk prostě nesetká, i když žije "v centru" muslimského náboženství."
V každém případě v Německu se islamofobní hnutí nejmenuje "Islám v Německu nechceme", neboť to by asi nemohlo projít jako odporující základní náboženské svobodě, ale jmenuje se - v českém překladu - "Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu". S tím by asi ani české zákony neměly žádný problém, navíc bojovat proti islamizaci a nikoli proti islámu je z pohledu evropské emancipační tradice asi stejně hodnotný cíl jako bojovat proti klerikalismu a nikoli proti křesťanství (mimochodem veliký bojovník proti klerikalismu a zároveň přesvědčený křesťan byl T. G. Masaryk).
Ne každá přirozená obezřetnost je fobií
Milý pane Cveku, plně s Vámi sdílím přesvědčení, že má každý právo vyjádřit svůj názor a náboženské přesvědčení.
Nejsem si už však natolik jistý, jestli jsou všechna náboženství stejná ve smyslu jejich přínosu pro společnost a její zdravý růst (viz např. kastovní společnost v Indii vs. rovnoprávnost v Evropě). Jistě se budeme bránit projevům neonacizmu, ale zůstává otázkou, jestli se nebránit projevům fundamentálního islámu, který by si v principu (i praxi) intolerance k jinak věřícím s nacizmem klidně mohl podat ruku. Něco jsem naznačil v předchozí krátké úvaze. Zralý člověk dovede rozlišit mezi lidskou bytostí, jejími názory (jež se mohou v čase a prostoru pod vlivem různých okolností měnit) a zdroji těchto názorů (ať už pocházejí ze sekulárních či náboženských pramenů). Lidé prostě mohou být, a často i jsou, oklamáni. Díky tomuto nadhledu a pro tuto naději dnes v ČR nemáme např. trest smrti...(který je zaveden v některých arabských zemích).
Mimochodem, je pozoruhodné, že pokud někdo vyznává a šíří ideologii, která je s našim demokratickým systémem v přímém rozporu, díváme se na něj odlišně, je-li neonacista či muslim. Jak jsem již uvedl, islám - pokud je brán vážně - prostě toleranci nezná. Jeho umírněné výklady jsou pro ortodoxní vykladače vč. ofic. islámských univerzit považovány za herezi. (Prosím, přečtěte si knihy od Lukáše Lhoťana a vyslechněte video přednášky Salmana Hasana, na které jsem odkazoval minule.) Fakt, že máte s muslimy dobré zkušenosti, je dokladem toho, že všude se najdou lidé "takoví i makoví". To ale neznamená, že nás nemusí vůbec zajímat zdroj, ze kterého čerpají. Pokud (ve zkratce a hodně zjednodušeně) Ježíš řekl "milujte" a Mohamed "zabíjejte", pak si nemyslím, že je jedno, koho poslouchám, komu věřím, resp. koho poslouchá a komu věří celá společnost...
Muslimy (podobně jako i Židy) mám rád jako své bratry - učím je na UP a nemám s nimi sebemenší problém (klidně bych si kvůli nim nechal narůst plnovous; s úsměvem). Myslím, že i oni mají rádi mne - dostal jsem od nich např. jako projev vděčnosti i Korán, který mám jako jejich svatou knihu v úctě - leží doma vedle Bible. Klidně si dokážu představit koexistenci s nimi v jedné vesnici či na pracovišti, prostě život založený na lásce, vzájemné úctě, pochopení a toleranci. Nejsem tedy snad "islamofobní"...
Na druhé straně velmi citlivě vnímám politiku mas, které se tlačí do Evropy s jasným cílem - podmanit si ji a její obyvatele zotročit, a to zejména, pokud mají přímou podporu ve svém náboženství a prostředky z bohatých arabských zemí. Jakkoliv tento problém mainstreamová média a multikulturalisté bagatelizují, nelze jej ignorovat - svobodu, pro kterou naši dědové a dědové jejich dědů položili své životy, bychom si měli střežit jako dar větší než vlastní zdraví!
Odlišujme tedy mezi člověkem a jeho názory či projevy. Milujme lidi bez rozdílu, ale chraňme svobodu - a to nejenom tu jejich, ale i tu naši. Osobně věřím, že pokud je dokážeme milovat takové, jací jsou, můžeme jim ukázat na něco lepšího a pravdivějšího, než co nacházejí v Koránu... na Pravdu zjevenou, na Pravdu živou. Pak ti z nich, kteří jsou upřímní, po ni zatouží. Problémem tedy nejsou islamisté, ale naše společnost, která vše relativizuje, po popření svého základu už není založená na ničem skalopevném (jen na vákuu neustále se měnících lidských představ a filozofií) a tudíž v bouři neobstojí. Islám, pevně zakotvený v Koránu, proto moderní Evropu brzy "převálcuje". A bude mít k tomu plné "právo" podobně, jak měla kdysi právo převálcovat Izrael např. Asýrie (viz např. Izajáš 10:5,6). Připravme se na to...
Děkuji za obsáhlou reakci
Přiznám se, že představa uprchlíků, proudících do Evropy z důvodu jejího "zotročení", mi přijde podivná. Když si vezmete proud nábožného katolického obyvatelstva z francouzského venkova do Paříže v 19. století, neshledáte, že by se Paříž stala katolickým venkovem a že by její světská kultura byla převálcována, stal se opak - z přistěhovalců se stali světští Pařížané a mnohdy i "krajně levicoví" dělníci. Ani velká imigrační vlna Turků do Německa neudělala z Německa "zotročený" stát, nýbrž z většiny Turků západní občany Evropy. Podstatné je podle mne to, že je třeba posuzovat lidi podle toho, jak se chovají, nikoli podle toho, k jakému náboženství se hlásí. Pokud někdo překračuje zákony, je irelevantní, zda jde o muslima, nebo křesťana, nebo ateistu - podstatné je, že překročil zákony. Tedy samozřejmě je naprosto nutné dbát na dodržování zákonnosti a vymáhat zákon u všech občanů bez ohledu na rasu, náboženství, pohlaví, sexuální orientaci, původ. Jestliže se prokáže, že sem do Evropy jde někdo za účelem spáchání trestného činu zotročení někoho, má být souzen a odsouzen. Nikoli však na základě svého náboženského přesvědčení. V tom se asi shodneme a to je to nejpodstatnější. Ještě jednou děkuji za debatu.
Zákon je (pro mnohé jen) relativní pojem
Dovolte ještě poslední drobnost, pane Cveku. Zdá se, že vedle svobody myšlení nadevše ctíte zákony, které zde máme. To je více než chvályhodné! To je následováníhodné! Vidím však ve Vaší argumentaci jednu velkou slabinu. Málo si uvědomujete, na čem tyto zákony stojí. Málo doceňujete krev, která byla za ně prolita. Málo vnímáte, čím naše společnost musela projít, abychom mohli otevřeně mluvit o věcech, jak je cítíme, abychom mohli volit a zákony také dle vývoje a zralosti naší společnosti měnit. Blízký východ je založený na jiných principech, pane Cveku. Jejich realita je dosti jiná a není to jen benigní rozdíl ve stolování. Pokud se domníváte, že se oni přizpůsobí nám, tak se hluboce mýlíte. Jistě, pod vlivem naší sekularizované společnosti řada muslimů bude svoji víru prožívat méně intenzivně, než jejich dědové "doma". Přesto se najdou ti, kteří ji budou nadále prožívat naplno a čím dál tím hlasitěji se projevovat. Jejich počet přestává být zanedbatelný a pokud jich bude dostatek (a ta doba se velmi blíží), pak svoboda a zákony, které nyní tolik ctíte, budou minulostí. Přijdou sem jiné zákony, které velmi pravděpodobně budou na hony vzdálené tomu, co se Vám líbí. Mám za to, že blog a diskusi tohoto typu si pak naše děti už neužijí.
Peace!
nc
A pokud náboženství otevřeně vede k diskriminaci a zotročení?
Nebude Vám to stačit?
Pane kolego, Vy opravdu nečtete, co se v naší demokratické zemi otevřeně hlásá v mešitách v ČR? Nestačí Vám tyto důkazy? To opravdu vyžadujete, abychom museli na vlastní oči spatřit a na vlastní kůži okusit důsledky (zcela nedemokratického) práva Šaríja v naší svobodné zemi, abychom se mu mohli začít bránit? Nebude už tak trochu pozdě?
Nevěřím, že by člověk Vašeho vzdělání a přehledu mohl být tak naivní, aby přijímal jen to, co umírnění muslimové hlásají pro mainstreamová západní média. Pokud by jste chtěl za každou cenu něco prosadit a neměl k tomu v daném prostředí (prozatím) dostatečnou sílu, použil by jste lest (to mimochodem islám nijak nezakazuje - naopak k tomu vybízí). Možná tedy ne Vy osobně, protože Vám to Váš charakter a výchova nedovoluje, ale každý člověk s pevným přesvědčením a dostatečnou motivací, kterou řada muslimů (ale samozřejmě i nemuslimů) má na rozdávání.
Podle mne je v otázce islamizace EU (minimálně) obezřetnost na místě. Opakuji - miluji lidi bez rozdílu, ale to neznamená, že s nimi musím ve všem souhlasit a vše od nich přijímat. A také to neznamená, že musím čekat, abych se stal já (a má žena a mé děti) otrokem, abych pochopil, že se ním stát mohu, pokud budu jen tak nečinně sedět a nebudu věci studovat do hloubky. Můžete se mi smát, ale pokud prozkoumáte rizika, o kterých jsem psal, i z druhé stránky (přečtete si knihy, které jsem Vám doporučil), možná svůj náhled malinko poupravíte.
Také děkuji za Váš podnětný článek a možnost diskutovat a všem čtenářům přeji otevřeného a svobodného ducha.
Papež a islám
Nechce se mi věřit, že kdyby učení islámu bylo srovnatelné s neonacismem, že by všichni poslední papežové nazývali muslimy vedle židů svými bratry (přitom Vatikán studuje islám po staletí a nedávno o tomto tématu proběhla i oficiální konference v Olomouci). Ostatně současný papež František na konci listopadu 2014 navštívil modrou mešitu v Instanbulu a zpráva Reuters je velmi výmluvná: "Pope Francis prayed silently alongside a senior Islamic cleric in Istanbul’s Blue Mosque on Saturday, in a gesture of inter-religious harmony in a country bordering the conflicts in Syria and Iraq.
Francis took off his shoes as he entered the huge mosque, before bowing his head in prayer for several minutes, facing Mecca and standing next to Istanbul’s Grand Mufti Rahmi Yaran, in what a Vatican spokesman described as a joint “moment of silent adoration” of God."
Není vše zlato, co se třpytí
Pane Cveku, to, co jste popsal výše, je - žel - pravda. Proč žel? Nemělo by jít o vzájemnou úctu, respekt a toleranci mezi všemi náboženstvími? Není toto velkorysé gesto papeže právě tím, co zde po staletí chybělo a na co celý svět čekal (a konečně se dočkal)?
Kdyby tomu tak bylo, asi bychom se shodli, že by byl svět jistě lepším místem pro život. Musím Vás však zklamat - není vše tak, jak se na první pohled může zdát, a to i lidem, kteří jsou ve svém hledání tak upřímní, jak jste Vy.
Nechci zde pitvat dějiny ani analyzovat vnitřní motivace konkrétní instituce (k tomu lze využít jiné fórum či osobní příležitosti), jen bych rád poukázal na rozdíl mezi tím, co máme před očima (viditelné skutky) a tím, co je podstatné, a proto i skutečné, pravdivé (např. pohnutky) - viz např. 1. Samuelovu 16:7b. Toto je mimochodem jádro prorocké kritiky Božího lidu (např. Izajáš 1) i Kristovy kritiky náboženských vůdců své doby (např. Matouš 23) a historie nás učí, že tehdy šlo o skutečně nadčasové poselství...
Papežství se po řadu staletí celosvětově etablovalo jako nejenom náboženská, ale (o to více) úspěšná politická velmoc. A jak to v politice často chodí - jedna věc je, co se tvrdí navenek (pro uspokojení a účelné řízení mas) a druhá, mnohdy zcela jiná, co se děje uvnitř. Budete-li mít zájem, můžeme o tom podiskutovat jinde - toto téma již značně vybočuje z linie naznačené ve Vaší původní úvaze.
Hitler a islám
Pane Cveku,
pokud mezi zmíněnou ideologií a náboženstvím nevidíte nijaké souvislosti, přečtěte si prosím krátký odstavec "Hitler's views on Islam" na Wikipedii, případně, máte-li čas, celý článek (https://en.wikipedia.org/wiki/Religious_views_of_Adolf_Hitler)
Lidé sami o sobě nejsou problém - skutečný problém jsou jejich myšlenky a zejména jejich pokrytectví. Političtí, ale i vojenští a náboženští lídři se prostě musejí chovat tak, aby se zalíbili těm, které chtějí získat na svoji stranu a časem zmanipulovat. Skutečné záměry jejich srdcí (a zdroj jejich myšlenek) se někdy, žel, odhalí a správně pochopí až příliš pozdě...