Blog

Před nedávnou dobou jsem pospíchal směrem k svatomichalskému návrší, a to přes Horní náměstí a ulicí Michalskou. Při míjení Caesarovy kašny jsem zjistil, že na malém kousku v centru Olomouce se vyskytují dva paralelní světy. Oba jsou výkladní skříní hanácké metropole. První je výkladní skříň univerzity, která se má shodou okolností otvírat tento čtvrtek v domě U Černého psa. Univerzita bezpochyby potřebuje odpovídající propagační stánek, protože univerzitní dění dává Olomouci punc intelektuálního centra a  UPoint je výsledkem týmu pracovníků (asi nejen) univerzity, kterým jde o dobrou věc.

Hned naproti je druhá výkladní skříň Olomouce. Mám na mysli již zmíněnou Caesarovu kašnu, jednu z nejvýznamnějších z celého komplexu barokních olomouckých kašen. Při procházení kolem ní jsem zjistil, že je posprejovaná bílou barvou.  Nevím jak dlouho, ale to není podstatné. Kromě toho, že se mi udělalo fyzicky mdlo, jsem si zase povzdechnul, jak je lehké pro dostatečně frustrovaný chorý mozek poškodit památku, která tady stojí od téměř půlky 18. století a přežila bez vážnějších úhon běsnění, která sebou nesla různá historická období. A že jich v olomoucké historii bylo dost.

Představa, že univerzitní prodejnu budou navštěvovat lidé, kterým není lhostejná historie a kultura jakéhokoli národa, a uvidí poničenou Caesarovu kašnu, mě tedy trochu děsí.

Příjemné jarní dny přeje

Ivo Überall
Ústav klinické a molekulární patologie