Blog

V Nature z 12. března jsem narazil na zajímavou recenzi knihy Michaela Gordina Scientific Babel: The Language of Science from the Fall of Latin to the Rise of English (Univ. Chicago Press 2015). V roce 1905 bylo údajně publikováno asi 30 procent vědeckých článků v němčině, stejné množství v angličtině a o něco málo méně ve francouzštině. Vzestup a dominance angličtiny jsou podle Gordina spojené s porážkou Německa v první světové válce, což se prohloubilo s nástupem Hitlera a dominancí USA po druhé světové válce.

V minulosti, od italské renesance, byla jazykem vědy latina, nicméně už Galileo se obrátil k používání italštiny a Newton napsal svůj spis Opticks v angličtině. Během osvícenství, tvrdí Gordin, bylo běžné zastoupení jazyků v evropských knihovnách následující: asi třetina knih v latině, třetina ve francouzštině a třetina v místním jazyku. Velcí vědci přestali používat latinu zhruba v době Darwinově, který sám psal anglicky.

Na konci 19. století vznikla proto v přírodních vědách docela komplikovaná jazyková situace, kterou Gordin demonstruje na sporu o formulování periodické soustavy prvků mezi Mendělejevem a Meyerem. Německý časopis Zeitschrift für Chemie totiž v roce 1869 chybně přeložil Mendělejevův abstrakt z ruštiny do němčiny, takže se zdálo, že Mendělejev neobjevil to, co ve skutečnosti objevil. Meyer prý na námitku špatného překladu odpovídal tím, že jde o přílišný nárok na německé chemiky, pokud se po nich chce, aby kromě románských jazyků rozuměli i jazykům slovanským. O angličtině se vůbec nezmínil.

To mi přivádí na mysl slavné dílo francouzského fyzika, matematika, filozofa a historika vědy Pierra Duhema La Théorie Physique. Son object, sa Structure (četl jsem ho v anglickém překladu The Aim and Structure of Physical Theory) z roku 1906, v němž pečlivě a rozsáhle argumentuje pro zásadní kulturní rozdílnost mezi britskou a francouzskou fyzikou, zatímco o německé se prakticky nezmiňuje (kniha vyšla rok poté, co Albert Einstein publikoval své tzv. annus mirabilis články v Annalen der Physik).

Ale vraťme se ke Gordinovi. Během studené války a zejména po sovětském úspěchu se Sputnikem v roce 1957 výrazně rostl ve vědeckém světě vliv ruštiny. V roce 1970 bylo v ruštině publikováno 20 procent všech vědeckých článků na světě. Gordin uvádí, že už v roce 1961 americká vláda platila překládání 85 ruskojazyčných vědeckých časopisů do angličtiny. To skončilo s rozpadem SSSR v roce 1991, kdy se vliv ruštiny stal opět z globálního hlediska spíše marginální.

Je tedy zřejmé, že i tzv. exaktní, přírodní vědy výrazně závisejí, přinejmenším v jazyku, v němž komunikují, na politických a kulturních dějinách lidstva.

Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky