Blog

Co nás čeká, až rezistence bakterií vůči antibiotikům vzroste natolik, že zcela přestanou účinkovat? To je otázka, o které mimo jiné diskutovali vědci z univerzity v Edinburghu a ve Strathclyde na Evropském biotechnologickém kongresu ve skotském Edinburghu.

O tom, že se jedná o skutečně aktuální a čím dál tím hrozivější problém, svědčí i iniciativa britského ministerského předsedy Davida Camerona, který sestavil panel z expertů v oblasti vědy, financí, průmyslu a zdravotnictví, aby sestavili plán na podporu vývoje nových antibiotik. V uplynulých 25 letech se nepodařilo vyvinout žádný nový druh antibiotika, vždy je to jen variace na již objevený lék. Cameron varoval, že pokud se záhy nepodaří přijít s nějakou alternativou, mohla by se medicína znovu ocitnout v „době temna“, kdy na dnes běžně léčitelné choroby budou lidé opět umírat.

Situace je o to složitější, že neexistuje globální přístup k problematice a existují poměrně velké kulturní rozdíly ve vnímání antibiotik. V některých zemích jsou běžně dostupné bez receptu, jinde jsou zase nedostatkovým zbožím. Pravdou je, že počet lidí umírajících kvůli nedostatku antibiotik, je stále vyšší, než počet lidí potýkajících se s rezistencí vůči nim. Je proto zřejmé, že antibiotika nelze ze dne na den přestat předepisovat a užívat. Jde spíše o zodpovědnější přístup ke stanovení diagnózy, zacílení na specifickou bakterii a proti té bojovat namísto plošného léčení širokospektrálními antibiotiky.

V pozici pacientů bychom se měli více zajímat o přesnou a rychlou diagnózu a o možnosti alternativních léčiv, jako jsou proteinová antibiotika či probiotika. Měli bychom se vyvarovat představy o antibiotiku jako o levné pilulce, kterou nám lékař kdykoli na cokoli předepíše.

Karolina Chvátalová
asistentka popularizačních aktivit Centra Regionu Haná