Blog

Věnuj se horlivě studiu,
a z toho budeš mít prospěch…

Když jsem 18. června t. r. zveřejnil v blogu Žurnálu UP Důvěrné psání starostlivého otce hanáckého k svému v Holomouci študyrujícímu synu, v řeči nevázané, upozornil mě vážený kolega a všestranný znalec antiky doc. Lubor Kysučan, Ph.D., na existenci obdobného dopisu otce studujícímu synovi, časově však zhruba o šestnáct století vzdáleného od hanácké otcovské epištoly, neboť tento dopis byl napsán ve 2. století našeho letopočtu v Oxyrhynchu – nyní město el-Bahnasa, ležící asi 160 km jihozápadně od Káhiry na západním břehu Bahr Júsufu – Josefova kanálu, uměle vytvořeného ramene Nilu; Oxyrhynchos byl kdysi metropolí 19. hornoegyptského kraje. Po rozpadu říše Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.), jenž si Egypt podrobil roku 332 př. n. l. a založil zde jeho nové hlavní město – Alexandrii, se stal vládcem Egypta Alexandrův místodržitel, Makedonec Ptolemaios I. Sótér (tj. Spasitel, 367 př. n. l. – 283 př. n. l.), zakladatel dynastie Ptolemaiovců. V Egyptě se poté usadilo mnoho Řeků jako úředníci, vojáci a obchodníci a řečtina se stala úředním jazykem helénizovaného Egypta; své čelné postavení si řečtina v Egyptě udržela i po roce 30 př. n. l., kdy se této země zmocnili po sebevraždě královny Kleopatry VII. Filopatór (tj. Milující svého otce, 69–30 př. n. l.) Římané. Při archeologických vykopávkách v Oxyrhynchu během 20. století se zde nalezlo velký počet textů psaných na papyru – jak literárních děl, tak úředních dokumentů a soukromých záznamů. O zkoumání a postupném vydávání těchto papyrových památek informují v současné době internetové stránky Poxy: Oxyrhinchus Online (http://www.papyrology.ox.ac.uk/POxy/papyri/the_papyri.html).

V roce 1972 vydalo nakladatelství Svoboda jako prémii své Antické knihovny antologii Tajemství papyrů, v níž Čestmír Vránek zpřístupnil českému čtenáři na sto dokumentů o životě antického člověka od jeho narození až po smrt, převážně soukromých dopisů – řada těchto ukázek pochází právě z Oxyrhynchu, mezi nimi i výše zmíněný Dopis otce studujícímu synovi z 2. století našeho letopočtu. Dotyčný student se jmenoval Hierax, jeho otec měl jméno Kornélios, a jak poznamenává Čestmír Vránek, „otec Hierakův byl patrně zámožným statkářem v některé osadě v okolí oxyrhynšském, mohl tedy syna vydržovat v městě s potřebným služebnictvem na studiích. – Péče rodiny!“.¹ Ač otcovská epištola egyptského Heléna je formulována mnohem méně emfaticky nežli „důvěrné psání starostlivého otce hanáckého“,² oba rodičové mají na srdci toliko prospěch svých ratolestí, varujíce je před špatnou společností. Kornélios píše synu Hierakovi následovně:

Kornélios pozdravuje svého nejstaršího syna Hieraka.

Mile tě tady všichni z domu pozdravujeme, i všechny tvé průvodce. Co se týče toho člověka, o kterém mi často píšeš, nic s ním nezačínej, počkej, až já k tobě přijedu – doufejme, že šťastně – s naším Véstínem³ a s osly. Budou-li mi bozi přát, budu u tebe dost brzy, jakmile skončí měsíc Mechir,⁴ protože v přítomné době mám na práci mnoho naléhavého.

Hleď, aby sis v domě, kde bydlíš, nikoho neznepřátelil, starej se jen o své knihy a věnuj se horlivě studiu, a z toho budeš mít prospěch.

S pomocí Onófra⁵ si kup bílé šaty, takové, co se mohou nosit k purpurovým⁶ plášťům; druhé šaty budeš nosit s pláštěm barvy myrhové.⁷

Po Anúbovi ti pošlu jednak peníze, jednak potraviny na celý měsíc a ještě jinou soupravu šarlatových⁸ šatů. Rybami, cos nám poslal, jsi nám udělal velkou radost. To, kolik jsi za ně dal, ti pošlu po Anúbovi.⁹ Zatím, než se Anúbás k tobě dostane, zaplať stravu za sebe a za své lidi ze svého kapesného, než ti pošlu. Na měsíc Tybi¹⁰ dostáváš, co si přeješ, to je pro Fronima¹¹ 16 drachem,¹² pro Abaskantovy¹³ lidi a pro Myróna¹⁴ 9 drachem, pro Sekunda¹⁵ 12 drachem.

Pošli mým jménem Fronima k Asklépiadovi,¹⁶ ať od něho přinese odpověď na dopis, který jsem mu napsal, a pošli mi ji. A oznam mi, co by sis ještě přál. Buď zdráv, můj hochu!

Dne 16. ledna.¹⁷          

¹ Tajemství papyrů. Z řeckých originálů vybral, přeložil, předmluvu napsal a poznámkami opatřil Čestmír Vránek. Praha 1972, s. 108. – Jedná se o papyrus Letter of Cornelius, evidovaný jako P.Oxy. 3 531, viz Papyri.info [online], cit. 13. 7. 2014, dostupné http://www.papyri.info/hgv/28371; zde jsou též uvedeny transliterace řeckého textu a jeho anglický překlad.

² Nepochybně ovšem i antičtí Řekové užívali jako nadávek koprolalismů neboli skatologismů, tj. výrazů souvisejících s vyměšováním – německý slovník staré řečtiny uvádí jako ekvivalent pro německé substantivum „Scheiße“ starořecké substantivum σκατά, v transliteraci „skatá“, stejně tento starořecký výraz tlumočí britský slovník staré řečtiny: „(vulgar) shit!, fuck!“

³ 1. pád Véstínos, zřejmě Kornéliův služebník.

⁴ Po 24. únoru.

⁵ 1. pád Onófrás, patrně společník nebo služebník studenta Hieraka.

6 Purpur, též nach, je přírodní tmavočervené barvivo získávané z dravého mořského plže ostranky jaderské (Bolinus brandaris), nyní se též vyrábí synteticky. Do češtiny se tento název dostal prostřednictvím němčiny jako původně latinské slovo s totožným významem; latinský výraz pochází z řeckého adjektiva πορφυροῦς (porphurous), jež se vztahuje k rudé barvě, tmavě červenému rouchu i výše zmíněnému středomořskému plži. Původ tohoto řeckého slova není znám, bylo přejato zřejmě z nějakého středomořského jazyka. České substantivum nach souvisí se staroněmeckým výrazem „nāh“.

⁷ Myrha je modrozelená pryskyřice vzniklá z vyschlé mízy některých druhů stromu myrhovníku (Commiphora).

⁸ České substantivum šarlat souvisí se středohornoněmeckým substantivem „scharlāt“ s významem rudá barva nebo drahá rudá látka. Původ tohoto výrazu se nachází ve středověkém lat. substantivu „scarlatum“; perský výraz „sakirlāt“ označoval nádhernou látku a byl do perštiny přejat z arabštiny, v níž „sigillāt“ znamená látku okrášlenou ornamentem. Toto arabské označení souvisí s latinským adjektivem „sigillātus“, znamenajícím zdobený figurkami („sigillum“ – lat. soška nebo figurka, jedná se o deminutivum substantiva „signum“ – znamení).

⁹ 1. pád Anúbás, zřejmě Kornéliův služebník.

¹⁰ Od konce prosince do konce ledna.

¹¹ 1. pád Fronimos, zřejmě Hierakův služebník.

¹² „Ve starověkém Řecku základní stříbrná mince o váze kolem 3–4 g. – Řecké slovo drachmé znamená hrst a drachma původně, od konce 2. tisíciletí př. n. l., znamenala šest obolů ve tvaru kovových tyček či roubíků. V klasické době Athén se drachma dělila na šest obolů a razily se i mince o dvojnásobné (didrachma), čtyřnásobné (tetradrachma) a desetinásobné (dekadrachma) váze i hodnotě. Tetradrachma byla v klasické době Athén patrně nejběžnější mincí v celé řecké oblasti. Měla na líci hlavu bohyně Athény a na rubu její symbol – sovu – a obvykle zkrácený nápis ΑΘΕ, tj. athénaión, patřící Athéňanům. V běžné řeči se drachmám  říkalo glaukai (sovy) a odtud se odvozuje okřídlené rčení ,nosit sovy do Athén‘, kde jich je dost a dost. Určit hodnotu drachmy v současných měnách téměř není možné, protože poměry cen se podstatně změnily. Pro orientaci lze však počítat, že drachma byla v klasických Athénách denní až dvoudenní mzda kvalifikovaného řemeslníka a že se z ní slušně uživila i jeho rodina. Od názvu drachma se odvozuje arménský dram, marocký a arabský dirrham a další názvy mincí.“ Cit. podle Wikipedie, Drachma [online], cit. 12. 7. 2014, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Drachma.

¹³ 1. pád Abaskás, zřejmě Hierakův služebník.

¹⁴ 1. pád Myrón, zřejmě Hierakův služebník.

¹⁵ 1. pád Sekundus, zřejmě Hierakův služebník.

¹⁶ 1. pád Asklépiadés, zřejmě Kornéliův přítel nebo obchodní dodavatel.

¹⁷ Cit. podle Tajemství papyrů…, s. 26–27.

Jiří Fiala
emeritní profesor katedry bohemistiky

Na obr.: Papyrus Oxyrhynchus 29 (P.Oxy. 29) – fragment z druhé knihy Základů (řec. Stoicheia) řeckého matematika a geometra Eukleida (nar. 325 př. n. l., zemřel asi 260 př. n. l); většinu života strávil Eukleidés v Alexandrii v Egyptě. Dotyčný fragment objevili Bernard Grenfell a Arthur Hunt v roce 1897 v Oxyrhynchu, vznikl mezi lety 75–125 n. l., nyní se nachází ve fondech knihovny University of Pennsylvania v USA (v univerzitním muzeu, sign. E 2748). Text fragmentu publikovali Bernard P. Grenfell a Arthur S. Hunt: Oxyrhynchus Papyri I. Egypt Exploration Fund, 1898, s. 58. Viz Papirus Oxyrhynchus 29 [online], cit. 11. 7. 2014, dostupné na http://pl.wikipedia.org/wiki/Papirus_Oxyrhynchus_29.