Blog

Snad každý z nás, se ve svém životě nepochybně setkal s tímto lékem. Paracetamol je léčivo patřící do skupiny látek s analgetickým a antipyretickým působením. Byl syntetizován již koncem 19. století ale na trh byl jako léčivo poprvé uveden v USA až roku 1955 jako Tylenol Children's Elixir. Následně byla tato látka registrována i ve Velké Británii jako Panadol, který je dodnes dostupný i u nás v podobě tablet, čípků nebo ve formě suspenze. Mezi pacienty v České republice všeobecně známý Paralen byl uveden na trh v roce 1978. Tento lék se stal dokonce tzv. vyhrazeným léčivem, které je údajně tak bezpečné, že si jej můžeme legálně koupit i mimo lékárnu.

Ovšem nic není dál od pravdy jako tato tvrzení. Toto u většiny pacientů dobře tolerované léčivo je totiž příčinou těžkého poškození důležitých orgánů, jako jsou játra, ledviny, myokard, slinivka nebo může způsobit i poruchy krvetvorby. V poslední době se ukazuje, že užívání paracetamolu může souviset i s výskytem astmatu pravděpodobně na základě snížení antioxidační kapacity plic. Použít paracetamol ke snížení horečky nebo bolesti – s tím by se dalo do jisté míry (co nejnižší účinnou dávkou a po co nejkratší dobu) celkem souhlasit. K léčbě kocoviny je ovšem paracetamol zcela nevhodný ba přímo kontraindikován. Jeho kombinace zejména s alkoholem může vést k těžké intoxikaci, která často končí až transplantací nekrotických jater.

O tomto problému se ví již řadu let, ale stále s ním není dostatečně obeznámena zejména laická veřejnost. Paracetamol je v játrech odbouráván z velké části na neškodné metabolity (cestou sulfatace nebo glukuronidace). Jeho menší část (asi 5 až 10 %) se ale mění na velice toxický metabolit N-acetyl-p-benzochinonimin (NAPQI), který je následně detoxikován jaterním glutationem a vyloučen močí nebo žlučí z těla ven. Konzumace alkoholu má za následek na jedné straně vyčerpání zásob glutationu v játrech a na straně druhé indukci jednoho z enzymů, metabolizujících cizorodé látky (cytochromu P450 2E1), který je odpovědný mimo jiné právě za přeměnu paracetamolu na toxický NAPQI. Indukovaný cytochrom P450 pak zvýší hladinu tohoto toxického produktu natolik, že může dojít k nekróze jaterních buněk a následně úmrtí pacienta.

Naštěstí máme k dispozici antidotum N-acetylcystein, který podaný včas, v dostatečné dávce a po dostatečně dlouhou dobu, může doplnit zásoby chybějícího glutathionu a zabránit toxickému působení NAPQI.

V USA nebo Velké Británii je intoxikace NAPQI jedna z nejčastějších příčin selhání jater, na které v těchto zemích každoročně umírá několik stovek pacientů. Řada intoxikovaných je navíc zachráněna transplantací jater, která je ve Velké Británii nejčastěji indikována právě z důvodu intoxikace paracetamolem.

Vzhledem k velmi vysoké konzumaci alkoholických nápojů v České republice je toto nebezpečí stejně aktuální i zde. Vždyť ještě koncem 90. let byl u nás registrován britský kompozitní přípravek Andrew's Answer, který byl určen k léčbě kocoviny i když obsahoval příliš vysoké (nedoporučované) dávky paracetamolu u člověka konzumujícího alkohol.

K toxickému působení metabolitu paracetamolu může dojít i bez indukčního efektu alkoholu, a to při užití jeho příliš vysokých dávek. Přispívá k tomu i fakt, že paracetamol má úzký terapeutický index. To znamená, že jeho léčebná dávka leží v blízkosti dávky toxické. Z tohoto důvodu může poměrně snadno dojít k jeho předávkování. K tomu může dojít i omylem při současném užití několika léčivých přípravků s obsahem paracetamolu. Je to vcelku reálná situace, protože v České republice je v současné době registrováno více než 50 léčivých přípravků obsahujících tuto látku. Je tedy velice důležité sledovat na obalu léčiva nejen výrobní název (uvedený většinou velkým písmem), ale i tzv. název generický (většinou menším písmem v závorce), který nám ukazuje, jaký léčivý přípravek je zde obsažen.

Závěrem bych chtěl připomenout kolegyni MUDr. Milenu Lesnou, absolventku naší Lékařské fakulty UP, která byla členkou britského týmu, jenž jako jeden z prvních publikoval řadu sdělení o toxickém působení paracetamolu na jaterní tkáň u člověka.

Rostislav Večeřa
Ústav farmakologie LF UP