Blog

Po nástupu do nové funkce člověk obvykle zjistí, že všechno je jinak a že původní představy bude nutné podrobit řádné revizi. Takové vystřízlivění mne naštěstí po prvním týdnu pobytu na „rektorské sesli“ nečekalo. Největším překvapením tak pro mne nakonec byla absence velkých překvapení. Nicméně několik cenných zkušeností mi první týden v rektorské roli přece jenom přinesl.

Zkušenost první: Přibližně polovinu pracovní doby zaberou nutné podpisy nejrůznějších dokumentů, které může podepsat pouze rektor. Již teď si představuji hrozivý stav svých karpálních tunelů v červnu po absolvování podpisového maratónu v souvislosti s vysokoškolskými diplomy. Připočtu-li čas strávený jinou administrativou, jednáním a (pokud to stihnu) obědem, zůstává na kreativní práci a plány do budoucna přibližně 1–2 hodiny denně.

Zkušenost druhá: Relativně formální prostředí, v němž se jako představitel univerzity teprve učím pohybovat a nepochybně mi to bude nějakou dobu trvat. Jednání s prorektory, administrativním aparátem rektorátu nebo Akademickým senátem UP vyžaduje jistou míru formální obřadnosti a symboliky. Zjišťuji, že nastudovat Statut UP, Organizační řád UP nebo Jednací a volební řád AS UP nestačí. Je nutné formalizované postupy tzv. „zažít“.

Zkušenost třetí: Hned první týden se projevila moje přirozenost, se kterou bojuji celý život. Mám ve zvyku dožadovat se rychlého řešení záležitostí. Zjišťuji ovšem, že univerzita je skutečně velká loď, která žije do značné míry nezávisle na nápadech vedení. Pro mne to znamená, že se často budu muset obrnit trpělivostí.

Zkušenost čtvrtá: Slovo rektora má prý váhu. Proto na všechny apeluji: Kdo můžete, běžte v akademickém týdnu darovat krev.

Jaroslav Miller
rektor Univerzity Palackého