O internacionalizaci a odpovědnosti jednotlivců
Vážení kolegové a kolegyně, milí studenti, jako zvolený kandidát na rektora naší univerzity si vám dovoluji popřát úspěšný a kreativní rok 2014. Toto přání je zároveň výrazem mé nezlomné víry, že váš osobní úspěch bude úspěchem celé Univerzity Palackého v Olomouci.
V průběhu volební kampaně jsem opakovaně hovořil o mých prioritách v období 2014–2018 a považuji za fair se k nim po rektorské volbě znovu přihlásit. Univerzita Palackého v minulých obdobích významně a úspěšně investovala do rozvoje vědecké a pedagogické infrastruktury, která dnes v mnoha oblastech snese srovnání s jakýmikoliv zahraničními pracovišti. Za vynikající vědou a inspirativní výukou však vždy stojí konkrétní lidé, kteří rozhodujícím způsobem ovlivňují konkurenceschopnost, budoucnost i reputaci naší univerzity. Zároveň je zjevné, že výzkumný i pedagogický potenciál Univerzity Palackého v Olomouci začíná významně přesahovat hranice regionu i České republiky. Abychom tento potenciál naplnili a rozšířili intelektuální základnu, z níž se rekrutují studenti a badatelé na UP, musíme zformulovat vizi výzkumné středoevropské univerzity, která svou atraktivitou a kvalitou výzkumu bude schopna oslovovat studenty a vědce z blízkého i vzdáleného zahraničí. Na UP jsou již dnes pracoviště s významným podílem zahraničních studentů (lékařská fakulta) či badatelů (např. univerzitní centra excelence). Jsem nicméně přesvědčen, že dílčí, postupná a s rozmyslem realizovaná internacionalizace Univerzity Palackého napříč všemi fakultami a pracovišti je jednou z absolutně nezbytných podmínek našeho úspěšného rozvoje v budoucnosti. Statistické údaje každoročně zveřejňované časopisem Times Higher Education jasně ukazují, že vědecky nejvýkonnější a nejprestižnější univerzity jsou ty, které „loví“ studenty i vědce globálně s cílem podchytit talentované jedince a vytvořit jim podmínky k individuálnímu rozvoji. Vstoupí-li Univerzita Palackého do těchto vod, musí počítat se skutečností, že našimi konkurenty již nebudou primárně vysoké školy v České republice, ale daleko více univerzity v Evropě, Asii, Austrálii či Latinské Americe.
Mohl bych zmínit celou řadu dalších důvodů ve prospěch posílení mezinárodního charakteru Univerzity Palackého. Dotknu se pouze jediného, kterým je očekávaný pokles (pravděpodobně poměrně citelný) počtu státem dotovaných uchazečů o vysokoškolské studium v České republice v následujících několika letech. Orientace na zahraniční studenty nám může pomoci tomuto nepříznivému trendu úspěšně čelit. Zároveň vyšší počet zahraničních studentů na Univerzitě Palackého znamená alespoň částečné odpoutání se od jednostranné závislosti na státu.
Shodneme-li se, že vyšší míra internacionalizace Univerzity Palackého je žádoucím krokem, potom musíme být připraveni investovat energii, čas a v neposlední řadě i finanční prostředky, abychom ve výhledu 5–8 let mohli dospět do stavu, kdy angličtina bude na půdě naší akademie takřka rovnocenným jazykem s naší mateřštinou. I s tímto cílem jsem se rozhodl jmenovat prorektorkou pro zahraniční vztahy doc. Ivanu Obornou z Lékařské fakulty UP, která má v této oblasti značné zkušenosti a dlouhodobé úspěchy.
Zcela na konci tohoto blogu si dovolím vyjádřit jedno pevné osobní přesvědčení. K vynikajícímu výzkumu potřebujeme nepochybně kvalitní přístrojové vybavení, rozvinutou vědeckou infrastrukturu, fungující servis i vhodné prostory. Avšak nejpodstatnějším a zcela rozhodujícím faktorem úspěchu jsou samotní lidé a míra jejich entuziasmu, ochoty a kreativity. To platí pro akademiky, studenty či technický personál. Zároveň platí, že k naplnění kolektivního cíle ani zdaleka nestačí osobní angažovanost rektora, prorektorů či děkanů jednotlivých fakult, ale o úspěchu či neúspěchu rozhoduje nasazení nás všech, jednoho každého z nás.
Jaroslav Miller
kandidát akademického senátu
na rektora Univerzity Palackého
- 1 Komentář(e)
Pro komentování musíte být přihlášeni.Přihlaste/zaregistrujte se
K procesu posilování mezinárodní UP - dílčí pohled jednoho z účastníků
Blog pana prof. J. Millera je mne osobně aktuální – zítra, vlastně už dnes… budu poprvé zkoušet ze základů imunologie posluchače 4. ročníku studijního programu „Dentistry“. Jejich výsledky budou odrážet jejich nadání či poctivost přípravy, ale také to, jak se nám na Ústavu imunologie LF UP v relativně krátkém čase podařilo jim náš obor představit.
Anglická „mutace“ Zubního lékařství je nejmladší a nejmenší pregraduální studijní program lékařské fakulty UP – na naši výuku docházela desítka studentů. Vzpomínám si, že při vzniku oboru Dentistry proběhla diskuse nejen o jeho unikátnost či potřebě, ale i o praktické realizaci – zájmu a počtu studentů, garanci předmětů atp.. Dentistry se rozvíjí a studenti již dospěli do 4., předposledního ročníku svého studia!
To ale jen na okraj, přes určité zkušenosti s výukou v anglických studijních programech, které jsem mohl získat, je na naší fakultě celá řada kolegyň a kolegů, kteří jsou v oblasti pregraduální výuky v angličtině mnohem fundovanější. Zejména organizaci, ať už jde o přípravu kurikula, jeho akreditaci ale i běžným provozním záležitostem kolem mezinárodních studentů, pak věnovali svůj čas a vykonali na tomto poli obrovský kus práce. A angažují se také studenti – např. organizací stáží pro mediky ze zahraničí v rámci mezinárodní asociace studentů medicíny (IFMSA).
Pokud mohu snad přispět zkušenosti či postřehy z práce se studenty a kolegy ze zahraničí, tak se to týká především jejich účasti na výzkumu. Náplň a výsledky laboratoře imunogenomiky oslovila výzkumníky z více než tuctu zemí, někteří nás jen navštívili a spolupracujeme na dálku. Cizinci ze sedmi zemí u však u nás pobyli déle. Někteří si nás našli, jiné jsme rekrutovali aktivně sami.
T.č. jsou s námi dva postdoci z centrální a jižní Indie (program POSTUPI a II), Arménská doktorandka (Visegrádský fond); dvě kolegyně ze Slovenska (doktorandka a diplomantka) jsou pro mne, odchovaného Československem, vlastně „naše“. Při nedávném předvánočním setkání pak kolegyně z Přírodovědecké fakulty, která u nás dokončuje diplomku, vykládala o zážitcích ze stáže v Británii a celé sezení mělo opravdu mezinárodní charakter. Měl jsem radost, že kolektiv je funkční nejen po pracovní, ale i lidské stránce.
Z mého pohledu je proto skutečnost, že kandidát AS UP na rektora prof. Miller v návaznosti na prof. Mašláně a prof. Dvořáka zdůrazňuje pokračování internacionalizace Univerzity Palackého, akcentuje pregraduální aspekty tohoto procesu a také jeho postupné rozšiřování napříč univerzitou, naprosto srozumitelná a potřebná. Znovu, pouze má osobní zkušenost: souhlasím, tato práce bývá časově náročnější, vyžaduje vzájemnou toleranci či jistou míru empatie. Výsledky, a to nejen ve formě publikací, nových poznatků či prestiže instituce, ale také po stránce vzájemného poznávání a třeba i zlepšení angličtiny nás „tuzemských“ ale za to stojí! A zahřeje i setkání na americkém kongresu, když Vás kolega, se kterým diskutujete podnětné výsledky u jeho posteru, překvapí „A pozdravujte Olomouc, studoval jsem tam u Vás“.
Martin Petřek, lékařská fakulta UP
P.S. Za poslední desetiletí se na UP podstatně změnilo zázemí pro zahraniční studenty a výzkumné pracovníky, v poslední době pak zejména díky projektům POSTUP prof. Ulrichové nebo zapojení řady cizinců do projektu Biomedreg. Pokud by však měl někdo zájem o naše vlastní zkušenosti v této oblasti, je v laboratoři imunogenomiky srdečně vítán.