Jak princ Grigorij s mrakodrakem bojoval
Přímá podpora protestního shromáždění Občané proti Šantovka Tower ze dne 22. 10. 2013 vyjádřená vedením FF UP potěšila minimálně několik set srdcí a díky médiím dolehla k tisícům dalších. Obávám se ale, že v tomto zdánlivě bohulibém počinu se ukrývá řada nebezpečenství, kterých by se dle mého názoru měli představitelé naší univerzity vyvarovat.
Létající profesoři
Zdá se mi, že mezi akademiky musí být mnoho nadšených aviatiků. Jinak si nemohu vysvětlit přehršle výroků o historickém panoramatu Olomouce. Ať totiž do Olomouce směřuji odkudkoliv, projíždím lány panelových domů, šperkovnicemi byznysbaroka, koloniemi zelených vdov, stíny továren i elektráren a bůhví ještě čím vším nehistorickým. To stejné vidím ze Svatého Kopečku, věže Svatého Mořice či balkónů RCO. Mohu jen závidět těm, kteří při pohledu na obrysy Olomoucké periferie vidí krásu architektury epoch již dávno minulých.
Prosím, nahlížejme věci nikoliv jen tak, jak se nám jeví na svém povrchu, nýbrž jak fungují ve své podstatě. Přiznat si, že Olomouc je sice krásná, ale ne vždy historicky unikátní, případně že centrum zalité v moři periferie nekonstituuje panorama jako celek, není dle mého názoru příliš náročné.
Bučící páni profesoři
Domnívám se, že akademické prostředí má být výkladní skříní učenosti. V mém pohledu se učenost neobejde bez noblesy, elegance, tolerance a nadhledu.
Prosím, vyvarujme se pískání, pokřikování, davovému skandování, jednoduchým heslům a dalším podobným nedůstojným projevům.
Voli či voliči
Na akademické půdě není možné nějaký politický názor podpořit, vyzdvihnout, nebo naopak utlumit.
Prosím, nepodporujme pár dní před volbami vystoupení představitelů jen vybraných politických stran a nevykřikujme hesla typu kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy.
Hlavu vzhůru
Univerzita touží po rozvoji. Růst univerzity je závislý na růstu města. Růst obého ukrajuje mnoho z naší země. Haná je úrodnou oblastí. Například místní orná půda vznikala extrémně dlouhým procesem, překračujícím dějiny naší společnosti. Bohužel stačí velmi málo, aby byla nenávratně znehodnocena. Zástavbou půdy, úpravou toků, kácením a dalšími podobnými postupy se okrádáme o možnosti budoucí stability s ohledem na využití přírodních zdrojů – a žádné jiné než přírodní zdroje neexistují. Chceme-li si v budoucnu užít pohledu na horizont, musíme, již jen pro prachsprosté obžerství, jenž nás pronásleduje, zastavět vertikálu – v žádné další dimenzi totiž stavaři zatím neoperují.
Nežereš maso, nepochopíš vtip!
V očích mnohých je plánovaná věž monstrum, které svévolně bobtná navzdor skromným přáním nevinného občana. Ve skutečnosti je dobře živeným domácím mazlíčkem, kterému do misky barevných granulí každý rád šunku plnou konzervantů přihodí. Skoro nikdo nemá problém se Šantovkou jako takovou. Levné sexy prádlo vyrobené podvyživenými dětmi, nefunkční kabelky z kůže týraných zvířat, krvavé mobily, káva i čaj i palmový olej z plantáží devastujících původní biotopy – vše za výhodné slevy umožňující snadný odliv lokálních hodnot na zahraniční účty nadnárodních konglomerací. Dost možná i několik lidí z těch, co postávali na náměstí a skandovali proti nové výškové budově, nepostávalo, ale běželo, když se prvně otevřela vrata úžasné Šuntovky. Ne, nekřivdím jim, když i v některých univerzitních sálech se rve studentům do hlav neustálý ekonomický růst a boj na trhu. Paradoxně FF UP svou podporu shromáždění nejdříve vyvěsila na svůj facebookový profil, hned za informaci o knize New Perspectives on Consumer Culture Theory and Research, na které se podíleli také Pavel Zahrádka a Renata Sedláková z FF UP.
Souhlasím, že Šuntovka naše prostředí hyzdí. Avšak ne v absurdně malicherné siluetě města, nýbrž ve způsobu jakým žijeme. Nebudujme potěmkinovskou kulisu historického města, nebalamuťme se, že historické centrum není narušeno. Olomouc je unikátní směska všech slohů a stylů. Kupříkladu neskutečně postmoderní pasáž z Horního náměstí na třídu Svobody je prostě exemplárně nefunkční i nevyvážená či neharmonická a přesto by bez ní Olomouc nebyla Olomoucí. Takových „ohyzdných“ míst v těsné blízkosti historicky významných staveb je v Olomouci plno. Šuntovka nebourá nic z historických unikátů Olomouce. Šuntovka jen zaváži sutinami již pobořené hodnoty života, které ještě do nedávna nebyly tak extrémně závislé na fiktivních světech politiky a ekonomie naší konzumní společnosti. Nechcete věž? Pěstujte si vlastní potraviny, vařte si, šijte si, opravujte staré věci, kupujte lokální produkty, podpořte řemeslníky, tvořte, žijte v rodinách, mějte děti, chovejte zvířata, nelpěte na práci pro peníze, nelpěte na formálním vzdělání. Jedině tak omezíme nákupní střediska a kancelářské prostory. Žádná jiná cesta proti šuntovkám není. Svoboda není možná a demonstrace k ní ani trochu nepřispívají. Demonstrace přichází vždy na poslední chvíli, kdy už není nic možné funkčně řešit. Můžeme mít jen pocit o něco větší svobody a života v krásnějším prostředím – ten je ale potřeba dlouhodobě kultivovat plněním náročných cílů.
Kristián Nosál
doktorand, Katedra muzikologie FF UP
- 7 Komentář(e)
Pro komentování musíte být přihlášeni.Přihlaste/zaregistrujte se
Milý Kristiáne!
Milý Kristiáne!
S jistým překvapením reaguji na Tvůj příspěvek den poté, kdy si jeden z "bučících profesorů" převzal Cenu ministra ČR za schopnost rozeznávat, co je v architektuře kvalitní a prospěšné a co naopak stojí za protestní akci. V době, kdy se absolvent FF, ředitel NPÚ Olomouc zoufale snaží zvrátit neodborná rozhodnutí městské správy nereagující na odbornost, která je na naší fakultě vyučována. V čase, kdy se na místě kdysi vytunelovaného Mila valí davy ohromnou komerční stavbou. Zjisti si, kvůli čemu z prosperujícího podniku vznikl nevábný brownfield a s jakými jmény byla proměna spojena.
Vedle rozlehlého horizontálního bloku má být vztyčen nejvyšší třetí vertikální sloupec Olomouce. Coby šéfredaktor Aspektu snad víš, jak problematické je už nyní vyfotit historickou Olomouc bez dominance současných výškových budov, jež jsou z oficiálních portrétu města samým městem retušovány, a k nimž má přibýt další. Coby hostitelé řady významných akademiků nejednou vysvětlujeme výhled z hradeb do parku, pohled z parkánu konviktu či jiné průhledy na "moderní" budovy se značným studem. Přibude-li další narušení horizontu, stane se z vysoce rušivých výjimek pravidlo a doklad převahy privátních zájmů jednotlivců nad zájmem veřejným. Poučení je přitom jednoduché, stačí se zeptat v Litomyšli či přímo v Praze, kde si panoramata úzkostlivě chrání.
Podstata Tvého příspěvku je ale jiná: profesoři by neměli veřejně "nedůstojně vystupovat", ale spolu s ostatními pěstovat na své zahrádce mrkev a chovat biomorčata... Při zběžném pohledu na naši historii a svobodné projevy akademického prostředí narazíme hned zkraje na pokrokovost šířenou právě rebelií a neposlušností, mnohdy prostřednictvím provokativních veřejných vystoupení zcela vybočujících z dobových konvencí. Přední představitel univerzity, Jan Hus, plamenně kázal vzrušenému davu, o Komenského nekonformnosti netřeba pochybovat, obrozenečtí učenci své ideje demonstrovali v ulicích, hospodách i divadlech, mladý Masaryk burcoval mnoha možnými způsoby nedbaje na svou "image" a stárnoucí Václav Černý se přidával k všemožným politickým angažmá po boku generačně mladších intelektuálů.
Právě absence akceschopnosti intelektuálů stála naopak u propadu české společnosti v letech padesátých i sedmdesátých a právě obhajoba odbornosti pramenící ze znalosti tradice a kontextu je jedinou skutečnou rolí univerzity!
Veřejný zájem se skládá z prosazování mnoha názorů mnoha zainteresovanými stranami. Stavba mrakodrapu je zájmem jedné části sociálního spektra, uchování hodnot je v zájmu kunsthistoriků, historiků a většiny architektů. Nebudou-li tento zájem pragmaticky a někdy i krajně prosazovat, ztratí nejen tuto pozici, ale i řadu dalších. Vivant profesores, kteří se dokážou přenést přes riziko veřejné újmy a hájí správnou věc!
Další rizika
Olomoucké panorama dávno není nijak panenské, to je bohužel pravda. Není to ale důvod pro jeho další svévolné (a nefunkční) narušování. "Lány panelových domů" se nám líbit nemusí, ale bydlí v nich desítky tisíc lidí. Jak bude veřejnosti sloužit věžák Šantovka, čím město obohatí? Budou se na něj jezdit dívat turisté? To sotva, když mají takových (a mnohem větších) doma dost. I olomoucký orloj, nad kterým se můžeme pohoršovat jako nad budovatelským kýčem, je cenný ve své jedinečnosti a jako takový turisticky mnohem atraktivnější.
Nejde tady nakonec ale jen o Šantovku, zásadnější je podle mě nebezpečí precedentu. Pokud povolíme tuto stavbu, můžeme příště povolit už cokoliv a památkovou rezervaci nakonec třeba úplně zrušit. Aniž bych chtěla někomu sahat do svědomí, zdá se mi i dost podezřelé, že mrakodrap schválili stejní památkáři, kteří jinak zamítají či komplikují banální stavební úpravy.
Tyto a další důvody jsou podle mě dostatečné na to, aby se o mrakodrapu nadále diskutovalo. I když se bojím, že pokud jsou ve hře peníze - a ne málo - je každá debata marná a nakonec stejně Olomouc bude nucena přihlížet tomu, jak se děti na pískovišti předhánějí, kdo bude mít větší bábovičku. Bohužel bábovička bude mít dvaadvacet pater a pětasedmdesát metrů.
Děkuji
Jsem rád, že se pod blogem konečně zase objevily komentáře. Děkuji za oba. Oba jsou velmi dobré. Oba dobře pojmenovaly diskuze, které by se měly vést - například: je architektura kvalitní, funčkní a potřebná? ... Proti studentským svévolím vůbec nic nemám, proti anarchii či vzpouře jednotlivých akademiků nic nemám ... demonstrace jsou dobrou společenskou zábavou, o tom není pochyb, ale funční řešení musí být nakonec více konstruktivním než jen heslo na kusu kartónu - univerzita má jistě jako celek mnoho dalších možností jak ovlivnit dlouhodobě naší společnost a vytvořit krásnější a příjemnější prostředí. Proti vyjádření podpory shromáždění, na kterém se objeví zástupci několika stran a rejpe se do dalších, kteří mají opodál předvolební stánek mám hodně. Každý student či pedagog má právo na politický postoj, univerzita jako instituce nikoliv a v případě zmíněného shromáždění jsme se ocitili na velmi tenké hranici politiky a akademického prostředí. Myslím, že v rozhovoru z očí do očí bysme si nakonec porozuměli. Nikde jsem neřekl, ani náznakem, že stavbu věže podporuji. Nehodlám bránit zájmy žádné politické strany ani obchodníků. Vizuálně se mi nabídnuté řešení také nelíbí. Stojím si však za tím, že bojovat proti výškovým budovám za každou cenu není dobré pro nikoho - pokud mají opodstatnění a jsou dobře provedeny mají svůj smysl. Příjde mi hloupé tak komplexní diskuzi (urbanistický plán, architektonické řešení, environmentální aspekty, ekonomické aspekty ...) paušalizovat romantickým ideálem historického panoramatu. Raději lány sídlišť, než kolinie zelených vdov a byznys baroka - králíkárny jsou prostě ekologičtější. To že někdo chce prosadit stavbu věže a že se to řadě lidem hodí do krámu je jen důsledek života, který vedeme, zatím si také stojím. Nechceme-li věž, tak se dlouhodobě nechovejme tak, aby bylo v něčím zájmu věž postavit ... je to jen byznys a ten stojí na konzumentovi, když není poptávka, není nabídka ... je to prosté, ale vymanit se ze spár naší konzumní společnosti snadné není, bohužel. Přeji všem více klidu a prostoru nad diskuzemi o podobě veřejného prostoru. Doufám, že nadšení předvedené na shromáždění neopadne a lidé budou sntejně tak dále ve svých životech bojovat za příjemnější a krásnější Olomouc. Cuck Muck Pac - Váš milovaný Kristián...
Olomoucké historické panorama
Tak nějak skoro marně vzpomínám, kdy jsem ho viděl. Živě si vybavuju, jak jsem do Olomouce přijížděl poprvé. Bylo to vlakem a první panorama bylo sídliště. Dnes vím, že Povel a Nová ulice. Když přijíždím od Brna po dálnici, je jasnou dominantou vodojem na nové ulici, kterému tam sekunduje několik věžových paneláků. Když se blížím od východu, dominantou na výšku je budova RCO, případně masívní hmota logistického centra Kauflandu. Možná od severu, z rychlíku. Tam to trochu panorama připomíná.
Diskuze je tak krásná a přepychová věc...
Pane Vladimíre, děkuji za další komentář k tomuto tématu. Jsem za něj rád z mnoha důvodů. Když jsem prvně přemýšlel, kde a jak se vyjádřit k událostem uplynulého týdne, napadnul mne pouze Žurnál Online, ale obával jsem se, že jej nikdo moc nečte, neboť většina textů se zde objevuje bez větší diskuze. Ukazuje se, že mé obavy nebyly zcela na místě, neboť mi došlo také několik reakcí na můj osobní email - i těch si vážím, přestože bych raději na dané téma vedl veřejnou rozpravu. V časopise Vesmír nedávno vyšel o Šantovka Tower zajímavý článek Jakuba Potůčka [ www.vesmir.cz/clanek/the-santovka-tower ]. Je doplněn také o ilustrativní obrázek - z moře neurčité běloby se ční dva obří černí démoni á la falus [ www.vesmir.cz/files/image/id/19177 ], přičemž jasné kontury mají pouze historické věžičky. Takovou představu o Olomouci jsem měl za mých bakalářských studií, kdy jsem málokdy opustil centrum města a pokoušel jsem v dešti štestí olomouckých nášlapných kachliček - chápu tedy, že mnoho lidí má takovou ideu dodnes a jen závidím, že je historické centrum obklopuje natolik, až se jim stalo Olomoucí. Je to krásná idea, kterou bych si rád uchoval, nicméně natolik vzdálená mé nynější zkušenosti, že pro ni již v duši prostor nenalézám. Zde je příklad toho co jste popsal a co já vidím, když se dívám na Olomouc jako celek [ https://drive.google.com/file/d/0Bzdz_P79Qjdvbnk1QVAweWFHQ2M/edit?usp=sharing ] - historické centrum jen těžko dohledat v záplavě činžáků a paneláků (pravda, falus pyšně ční). Zde je příklad jiný [ https://drive.google.com/file/d/0Bzdz_P79QjdvQkJuWmlIcGI2Rkk/edit?usp=sharing ] - na horizontu je vskutku historická budova, ta však ční, orámována komíny, z šedi obytných budov - milovníci šedi by mohl demonstrovat proti hradisku, které nepříjmně narušuje plynulost činžáků (otec měl kdysi pacienta, který chtěl zalít kopce betonem, tak snad i takoví lidé jsou). Obdobně zde [ https://drive.google.com/file/d/0Bzdz_P79QjdvdGQ5VG9rNTZwcnM/edit?usp=sharing ] - čisté linie nepříliš vysoké budovy hyzdí jakási překomplikovaná věžovitá stavba. :D ... Ne nechci zbytečně provokovat a už vůbec bych nerad urážel. Petr má pravdu, velkou pravdu, vím jak je těžké vyfotit historické centrum Olomouce. Petr také dobře ví, jak moc to centrum mám rád a jak bych se za něj bil! Běžný člověk se ale na Olomouc nedívá přes zrcadlovku, ani neleze po balkónech RCO, a lidé nežijí ve fotkách. Miluji historické centrum Olomouce, miluji zdejší parky - proto jsem šel také na UP a ne jinam, to nemohu nikdy popřít. Není to ale důvod abych, když se mi nelíbí nekalé praktiky developerů a práce správních orgánů, namísto Neředínu viděl Český Krumlov. Ještě jednou děkuji všem, kdo mají zájem o diskuzi o charakteru veřejného prostoru v Olomouci. Doufám, že tato diskuze neutichne, bude konstruktivní a bude jasně formulovat zdroje problémů i možná řešení. Mějte se krásně. k
Pár poznámek pod čarou
Vážený pane kolego,
se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek a nedá mi, abych na něj nereagoval. Předně musím poznamenat, že se s Vámi v mnoha věcech ztotožňuji. Pravdou však také zůstává, že některé pasáže mi přijdou spíše polemické než racionální. Ale možná to pramení z mého ne zcela přesného pochopení. Např. „Na akademické půdě není možné nějaký politický názor podpořit, vyzdvihnout, nebo naopak utlumit.“ Není mi jasné, jak souvisí demonstrace proti Šatovka Tower s akademickou půdou. To, že se vedení FF připojilo, a podpořilo tuto aktivitu, vnímám spíš jako znak toho, že představitelům humanitně zaměřené fakulty není jedno, co se děje s historickým odkazem předků. Více by mě to překvapilo u reakce děkana fakulty informatiky (kdybychom nějakou měli). Otázka vnášení politických názorů na akademickou půdu je velmi ošemetná. Viz kauza doc. Bek vs. prezident Zeman. Samozřejmě, bylo by hezké, kdyby akademická půda nebyla politickým kolbištěm, ale toto přání má asi takovou váhu, jako novozákonní Quae Caesaris Caesari, quae Dei Deo v otázce církevních restitucí. A s tím, že byl na demonstraci proti Šantovka Tower občas cítit závan předvolební politické agitky s Vámi plně souhlasím a považuji to za velmi nešťastné.
S argumentem uvedeným v odstavci Hlavu vzhůru s Vámi souhlasím. Problém je však možná jinde. To, že se výrazně snižuje využití půdního fondu k jeho primární funkci, tj. produkci potravin je trend dlouhodobý. Pocházím z desetitisícového města, které má 2 PENNY, 1 LÍDL, 1 TESCO a nyní se dobudovává KAUFLAND. Tak to mi hlava prostě nebere. Když se pak podívám, kdo pozemky vlastní, začíná mi svítat. Vystudoval jsem rostlinnou výrobu jak na střední, tak na vysoké škole. Pracoval jsem jako traktorista i jako agronom a věřte, že se zastavováním půdy mám vážný problém. Člověk by si měl asi určit priority, k čemu vůbec stavět a jestli nevýhody zastavěné plochy vyváží přínos toho, čím byla půda zastavěna. Podíváme-li se na to tímto prizmatem, horizontála vs vertikála se nám začne jevit jako podružný problém.
Celá kauza Šantovka a Šantovka Tower má dvě roviny. První je rovina architektonicko-urbanistická a druhá rovina sociální. Mám pocit, že je více pozornosti věnována té rovině první, která se ptá na otázky „ jak?“ a „proč ne?“. Šantovka a Šantovka Tower jsou prostě odporné budovy, ať stojí tam nebo onde. Otázka sociální je trochu komplikovanější a vy se jí lehce dotýkáte. I já se ptám, „proč ano?“ „Komu má sloužit?, kdo za ní stojí?, má význam?, pokud ano, jaký?. Argument, že si sami lidé Šantovku v podstatě svým konzumním chováním „vydupali“ je sice správný, ale v XXI. století trochu zpátečnický. Konzumní společnost se řídí iracionálními pravidly, vědí to politici, vědí to obchodníci a vědí to i naštěstí i sociologové a filosofové.
Nebudu se příliš rozepisovat, problém je mnohem komplexnější a k jeho analýze rozhodně nestačí diskusní fórum na blogu. Nicméně, podstatné již zaznělo, resp. bylo napsáno v předchozích příspěvcích. Shrnuto, podtrženo nám zůstane několik klíčových pojmů nebo sousloví (alespoň pro mne), a to: precedent, úcta k hodnotám a manipulace soukromého veřejným.
Děkuji za aktivní zájem o dění v Olomouci a přeji hodně úspěchů.
Zdraví Ivo Überall, Ústav klinické a molekulární patologie LF UP
Blog bohužel není hospoda či senát
Vážený pane Ivo Überalle, děkuji mnohokrát za Váš komentář. Máte velkou pravdu - vše se zde říci nedá a vše, co jsem napsal, trpí jistou nedokonalostí. Vyjadřování ve zkratkách a náznacích, jenž je pro internet typické, hrozí mnoha záludnostmi. Proto také nemám rád transparenty a skandování jednoduchých hesel - nelze s nimi konstruktivně pracovat. Máte pravdu, že podpora, kterou vedení ff up vyjádřilo není jasnou politizací celého akademického prostředí. Proto jsem také v jednom předchozím komentáři psal "Každý student či pedagog má právo na politický postoj, univerzita jako instituce nikoliv a v případě zmíněného shromáždění jsme se ocitili na velmi tenké hranici politiky a akademického prostředí." Je to ovšem otázka k další diskuzi. Selekce preferovaných politických hnutí se však na ff up dlouhodobě projevuje a dle mého roste - například v předvolebním boji se jasně na ff up zviditelnil KS a v nedávných akcích k 440. výročí zaznělo také několik výroků na hraně ... z poslední doby se ke mě dostala například nahrávka projevu na koncertu Emila Viklického, jenž měl jasné politické kontury. Máte také velkou pravdu, že sociální rozměr problému, kterému v souvislosti s Šantovkou čelíme, je daleko komplikovanější, než jak jsem jej vylíčil v úvodním textu. První verze textu, kterou jsem zaslal do Žurnálu byla dvakrát tak delší a bylo mi sděleno, že je to prostě strašně dlouhé - což byla jasná pravda ... tak jsem se snažil kličkovat v jednoduchostech, aby si to aspoň někdo přečet. Děkuji za Vaše věcné a konstruktivní názory a připomínky, takových není nikdy dost. Mějte se krásně! k