Blog

Americký deník Christian Science Monitor, jehož redaktoři získali již několik Pulitzerových cen a v jehož ohnisku zájmu je podle mých zkušeností mimo jiné vzdělávání, rovnost a systémová pomoc chudým a bezbranným, vydal 2. září u příležitosti začátku školního roku sérii článků Global education lessons.

První z těchto článků, který nese název Singapore leads in STEM, now takes on the arts, se v deníku věnuje velmi úspěšnému Singapuru, jedné ze světových velmocí ve vzdělávání v přírodních a technických vědách a matematice (STEM). Přes své vynikající výsledky ve STEM si Singapur vede ale špatně ve světovém srovnání schopností podnikat, jež se určuje v rámci Global Entrepreneurship Monitor.

Řešením podle představitelů Singapuru je zapojit studenty nikoli pouze do výuky STEM, ale také do výuky umění (o roli humanitních studií a umění pro fungující demokracii a byznys už dlouhou dobu píše například vlivná americká filozofka Martha C. Nussbaum z University of Chicago). Článek uzavírají tato slova: „Umění spočívá v lidských vztazích, ve vyjádření a komunikaci idejí a příběhů, ve změně nastavení myslí. To je podstata umění. Tohle nenajdete ve vědě nebo matematice.“ K tomu poznamenávám, že možná právě proto snad všichni velcí vědci měli velmi blízký vztah k umění a věda sama jim nestačila.

V jiném článku ze zmíněné série, Education solutions from abroad for chronic U.S. school problems, cituje deník slova Steva Wozniaka ze společnosti Apple, která pocházejí z jeho rozhovoru pro BBC v roce 2011: „Společnost, jako je Apple, by nemohla vzniknout v zemích strukturovaných jako Singapur, protože něco takového vyžaduje společnost s velkými umělci, muzikanty a spisovateli.“

Zdá se tedy, že vpravdě komplexní, univerzální (univerzitní) vzdělání je naprosto zásadní potřebou pro rozvoj a blahobyt každé moderní země.

Boris Cvek
katedra buněčné biologie a genetiky