Blog

Něco se děje. V našich městech a našem státě. Mám z toho závrať. Můj kraj se zbarvuje do rudo-oranžova; o nejvyšší státní křeslo bojují zvláštní kandidáti: muž s exotickými rysy a otřesnými názory, objímač stromů, inkoustem pocákaný umělec, přelétavá kariéristka nebo šlechtic, jemuž není rozumět ani slovo. Zdá se mi, jako by český národ stál na rozcestí a zároveň bojoval s jakousi nevysvětlitelnou kolektivní ztrátou paměti.

Události se ale kupodivu neodvíjí úplně bez odezvy. Ani v hlučných mediálních obrazech, ani v té nehlučné, tiše se šířící vlně na sociálních sítích. Blíží se...