Zobrazují se příspěvky pro: Jiří Fiala
Zobrazit opět všechno
Alexandr Veliký olomoucký a salcburský (dokončení)
Ve svých předešlých dvou blozích na téma nástropní fresky v zasedacím, též slavnostním sále rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci, na níž moravský barokní malíř Karel Ferdinand Tepper (* 10. 1682 Chrudim – † 14. 11. 1738 Velké Meziříčí) zobrazil roku 1730 Rodinu perského krále Dáreia III. před Alexandrem Velikým, jsem uvedl, že se tento umělec opíral při komponování fresky o grafické zpodobení lunety se shodným výjevem, kterou ve florentském paláci Pitti vytvořil italský barokní malíř, štukatér a architekt Pietro da Cortona, původním jménem Pietro Berrettini (* 1. 11. 1596,...
Alexandr Veliký olomoucký a salcburský
Svůj předešlý blog jsem věnoval nedávno restaurované nástropní fresce (o rozměrech 12 × 15 m) v zasedacím, též slavnostním sále rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci, na níž moravský barokní malíř Karel Ferdinand Tepper (* 10. 1682 Chrudim – † 14. 11. 1738 Velké Meziříčí) zobrazil roku 1730 Rodinu perského krále Dáreia III. před Alexandrem Velikým. Uskutečnil tak bezpochyby přání probošta olomoucké dómské kapituly Františka Ferdinanda hraběte Oedta, pána na Götzendorfu a Helffenbergu (* 24. srpna 1673 Nöttig, Rakousko – † 2. 8. 1741 Olomouc), jenž byl téhož roku zvolen...
Po bitvě u řeky Issu
V rámci Dnů evropského dědictví 6. a 7. září 2014 byl veřejnosti prvně zpřístupněn po uskutečněných restauračních pracích zasedací sál rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci s nástropní freskou Rodina perského krále Dáreia III. před Alexandrem Velikým, dílem moravského barokního malíře Karla Františka Teppera (* 20. 10. 1682 Chrudim – † 14. 11. 1738 Velké Meziříčí) z roku 1730. O restaurování výmalby sálu, jež provedl akademický malíř a restaurátor Václav Holoubek se svými spolupracovníky, informuje tabulka umístěná před hlavním vstupem do sálu, nazvaného zde Slavnostní sál...
„Byla sem mezi žáky a mám z toho velikú čest“
Ve dvou předešlých blozích jsem prezentoval dva dopisy – hanácký z 2. poloviny 18. století a řecký psaný v helenizovaném Egyptě ve 2. století našeho letopočtu – v nichž otcové nabádají své studující synky, aby se pilně věnovali vzdělávání a vyhýbali se rozličným svodům, najmě vysedávání a popíjení alkoholických nápojů v krčmách. Že odrostlejší studenti dobře míněných rodičovských rad ne vždy dbali, dokládá „olomoucká skladba žákovská“, kterou pod tímto titulem roku 1941 prvně publikoval olomoucký archivář Václav Nešpor v Časopise vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Rukopis...