Vědecká kavárna měla „vyprodáno“, ústava a role prezidenta táhla

Minimálně od roku 2003 se intenzivně diskutuje výklad ústavy a ukazuje se, že je klíčem pro fungování celého ústavního systému. Jeho základní rysy vymezující i postavení prezidenta, přiblížil v Café 87 Maxim Tomoszek.

Česká ústava je na rozdíl od jiných komorním spisem. Je jedna z nejkratších v Evropě, psaná velmi úsporně s tím, že celou řadu otázek neřeší. Podle Maxima Tomoszka z katedry ústavního a mezinárodního práva veřejného je to v zásadě dobře.

„Čím by totiž byla podrobnější, tím více problémů by mohla způsobit. Přestože její úspornost klade nároky na její výklad i jednání parlamentu a vlády. Problémy s výkladem mají i ty země, které mají ústavu mnohanásobně obsáhlejší. Nejde o délku, podstatné je, vykládat ústavu tak, aby celý systém fungoval. Prezidenti však mají tendenci vykládat ústavu extenzivně, což na problémech spíše přidává,“ uvedl komparatista Tomoszek. Během večera hovořil ve zcela zaplněné vědecké kavárně nejen pravomocích, ale i o odpovědnosti prezidenta.

Prezident jako nepolitický aktér?

Podle Tomoszka česká ústava neřeší, zda prezident smí, nebo nesmí být členem politické strany. „Byla napsána v roce 1992 s tím, že bylo zřejmé, že se prezidentem stane Václav Havel. Do určité míry byla i jemu ušitá na míru tak, aby vyhovovala jeho pojetí politiky. I když se Havel snažil vystupovat apoliticky, určitou agendu měl a prosazoval ji. Bylo patrné, že s některými politickými stranami si rozumí více, s některými méně,“ řekl Tomoszek. Tvrdí, že i z přímé volby prezidenta vyplývá, že by prezident měl být politický. „Než političnost prezidenta vnímám zvláštní spíš to, že ústava nekoncipuje jeho politickou odpovědnost,“ dodal Tomoszek.

Poloprezidentský systém a Česká republika

K charakteristickým znakům poloprezidentského systému patří přímá volba prezidenta. Dnes se už ale i v parlamentních republikách volí prezident přímou volbou.

„Další znak spočívá v dualismu vlády. V parlamentním systému má vláda totiž daleko silnější postavení než prezident. Prezidenta kontroluje. V poloprezidentském systému je prezident součástí vlády a v nejzásadnějších otázkách je to právě on, kdo vládu řídí. Tento znak je důležitý a v Česku nefunguje,“ vysvětlil Tomoszek proč Česko řadí spíše k parlamentnímu systému. Také vymezení kompetencí prezidenta v poloprezidentském systému jsou daleko širší než v Česku. „Český prezident například nemá právo navrhovat zákony, na rozdíl od prezidenta Francie, která do poloprezidentského systému patří,“ dodal Tomoszek.

Když prezident zasahuje do akademických svobod

Nabitá vědecká kavárna se od přednášejícího Tomoszka dověděla, že amnestie nemá v moderním demokratickém právním státu smysl, některé kritizované rozhodnutí současného prezidenta komentoval Tomoszek s odkazem na to, že v Česku ústavní zvyklost neexistuje.

„Za posledních dvacet let se tady neusadila ústavní zvyklost normativní závislosti, která by nutila prezidenta určitým způsobem rozhodnout. I když dva prezidenti něco dělali, neznamená, že ten třetí bude činit stejně,“ prohlásil.

Podle Tomoszka nastává v Česku problém spíš tehdy, kdy prezident nečiní vůbec. „Problém nastal v souvislosti s nejmenováním soudců ústavního soudu. Prezident nepodal dokonce žádný jiný návrh. Dostáváme se tak do situace, že nemáme ústavní soudce a není způsob jak prezidenta donutit, aby v této věci činil. V tomto ohledu to vnímám největší chybu ústavy,“ shrnul Tomoszek.

V řadě dotazů z publika se pak věnoval i nedávnému rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. „Nemyslím si, že to je typ rozhodnutí, které by měl dělat prezident. Ani si nemyslím, že by profesorský titul musel předávat prezident. Jde pouze o ceremonii,“ uvedl Tomoszek.

Maxim Tomoszek se na Právnické fakultě Univerzity Palackého dlouhodobě věnuje ústavnímu právu a problematice základních práv v kontextu ČR i ve srovnávacím pohledu. Je autorem či spoluautorem několika odborných monografií a řady odborných článků, které publikoval v Česku i v zahraničí.

Příští vědecká kavárna se uskuteční 2. prosince. V Café 87 bude hovořit na téma Brusel rozhodl aneb Do jaké míry EU ovlivňuje právní řády států? vedoucí katedry politologie a společenských věd právnické fakulty Robert Zbíral.