Sládeček rozšíří řady ústavních soudců

Vedoucí katedry správního práva a správní vědy olomoucké právnické fakulty profesor Vladimír Sládeček bude jmenován ústavním soudcem. Rozhodl o tom včera Senát Parlamentu České republiky, který schválil čtveřici kandidátů navržených prezidentem. Nejsilnější senátní podporu mezi nimi získal právě olomoucký odborník v oblasti správního práva.

„Pro právníka je to velká čest a velká výzva,“ uvedl v senátní rozpravě Sládeček k přijetí nabídky stát se ústavním soudcem. V nové pozici by rád uplatnil především své znalosti z oblasti správního a ústavního práva. „Tyto obory jsou totiž úzce propojeny. Už profesor Weyr říkal, že správní právo je vlastně konkretizace ústavního práva. Tímto bych chtěl přispět k nezávislému, nestrannému rozhodování Ústavního soudu při ochraně Ústavou zaručených práv a svobod a vůbec k ochraně ústavnosti v České republice,“ zdůraznil.

Složení Ústavního soudu dále doplní soudkyně Nejvyššího správního soudu Milada Tomková a profesoři brněnských práv Jan Filip a Jaroslav Fenyk. Noví ústavní soudci se svých funkcí ujmou po složení slibu do rukou prezidenta republiky.

Sládeček působí v současné době také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Začátkem devadesátých let byl odborným konzultantem v legislativním odboru Kanceláře Federálního shromáždění, kde se podílel na novelizacích tehdejší Ústavy a přípravě Listiny základních práv a svobod. Po roce 1991 se věnoval také práci asistenta ústavního soudce Vladimíra Paula. V roce 2000 byl jedním z kandidátů na funkci ombudsmana.

Personální stabilizace proti kolapsu

Prezident měl podle předsedy Senátu Milana Štěcha při výběru kandidátů šťastnou ruku, o čemž svědčí vysoký počet hlasů i hladký průběh tajné volby. „Už když jsem poprvé slyšel jména čtyř nominantů, bylo jasné, že to jsou velmi kvalitní a fundovaní odborníci na ústavní právo,“ uvedl Štěch.

Miloš Zeman své kandidáty při včerejší senátní schůzi osobně podpořil. Zdůraznil, že jeho návrh vycházel z odborných konzultací s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, stejně jako s představiteli Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu i Nejvyššího státního zastupitelství.

„Pevně věřím, že společným úsilím splníme úkol, který je před námi, to znamená stabilizovat Ústavní soud jako nesmírně důležitou instituci,“ řekl prezident. Podle něj se brněnský tribunál ocitl na pokraji kolapsu, neboť mu v současnosti chybí tři soudci a ještě letos jich odejde dalších sedm.

Personální posílení Ústavního soudu bude proto pokračovat i v nadcházejícím období. Už v červnu hodlá prezident navrhnout další čtyři kandidáty za ty, kterým mandát vyprší v následujících měsících. Podle svých slov bude při tom vycházet ze stále stejných kritérií, kterými jsou vysoká odbornost, publikační praxe, pedagogická činnost, významná ocenění i osobní vlastnosti.

Ochrana ústavnosti, základních práv a svobod v praxi

Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, které jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž je možné i opakování mandátu. Pro zajištění své nezávislosti na moci výkonné jsou soudci vybaveni imunitou.

Základním posláním Ústavního soudu je ochrana ústavnosti a základních práv a svobod vyplývajících z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších českých ústavních zákonů. Garantuje ústavní charakter výkonu státní moci a rozhoduje i v některých oblastech volebního práva či posuzování mezinárodních smluv před jejich ratifikací.

Mezi dosavadní nejvýznamnější kauzy patřilo například rozhodování o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky nebo zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období, které v roce 2009 zamezilo konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny.