Právníci srovnávali ústavy Rakouska, Německa a Švýcarska

Na právnické fakultě dnes skončil třídenní ústavněprávní srovnávací seminář vedený rakouským profesorem Berndem Wieserem z Karl-Francens-Univerzität v Grazu. Tečku za ním udělá rozsáhlá srovnávací studie německého, rakouského, švýcarského a českého ústavního práva vydaná v němčině.

Seminář má patnáctiletou tradici datovanou od roku 1998. Koná se pravidelně jednou ročně v době po Velikonocích. Po předběžných pohovorech, teprve na ně navazuje týmová práce se studenty.

„Seminář má každý rok stejnou strukturu, ale jiné téma. Týká se pokaždé ústavně srovnávací problematiky, ale jiných zemí. Letos to bylo srovnání Rakouska, Německa a Švýcarska v porovnání s Českou republikou. Uvádím ale i příklady z jiných evropských zemí, především z Evropské unie, jako je Francie či Velká Británie, ale i Slovensko nebo Maďarsko,“ řekl Wieser.

Seminaristi se dozvěděli podrobnosti o okolnostech, za kterých byly vydané ústavy, o základních právech či funkci ústavních soudů ve třech německy mluvících zemích.

Podle Wiesera se za těch patnáct let studenti změnili. „Je poznat, že se stali více světoví, jsou otevřenější světovým názorům i Evropě. Je to markantní rozdíl,“ uvedl.

Studenti v semináři musí německy umět dobře. Problém jim prý ale dělají složeniny. „Když něčemu nerozumíme, snažíme se vysvětlit význam výkladem,“ poznamenala za všechny Adéla Bosáková. Sama považuje znalost ústavy za základ. „Pokud chceme pracovat s mezinárodním právem, tak tyto základy musíme znát. Navíc tady cvičíme i právnickou němčinu,“ řekla Bosáková.

Závěrečná práce by měla mít asi 120 stran. „Každý z nás musí napsat přibližně deset stran, ale budou se ještě vzájemně komparovat. Bude to knižní publikace,“ potvrdila studentka Tereza Vlasáková. „Bude se postupně týkat všech tří zemí ve srovnání s českou ústavou,“ doplnila ji na závěr kolegyně Martina Endlová.