Odborný asistent Filip Ščerba se podílí na přípravě rozhodnutí ústavního soudce

Bezmála třicet trestněprávních kauz už pomáhal řešit Filip Ščerba z katedry trestního práva, který v únoru přijal nabídku ústavního soudce Vladimíra Sládečka a ujal se funkce jeho asistenta. Po čtyřech měsících oceňuje získané zkušenosti jako přínos pro výuku i vlastní profesní rozvoj.

„Nabídku jsem dostal přímo od profesora Sládečka, který potřeboval asistenta se specializací na trestní právo,“ vysvětlil Ščerba. Jeho hlavním úkolem je posouzení podaných ústavních stížností, které patří do soudcovy agendy, zpracovat jejich analýzu a připravit návrh na jejich vyřízení. „Práce asistenta usnadňuje soudci jeho přímé rozhodování. Za vyřešení konkrétních případů odpovídá ale soudce a daný senát Ústavního soudu,“ zdůraznil Ščerba.

Nejčastější kauzy: námitky proti dosavadnímu postupu

Obecně jde podle něj o případy, při nichž podle stěžovatele došlo v předchozím řízení k zásahu do ústavně zaručených práv. Nejčastější jsou kauzy, kdy stěžovatel namítá, že v řízení před trestními soudy byla skutková zjištění učiněna nesprávně. „Většina ústavních stížností bývá ale odmítnuta právě proto, že jen málokdy lze doložit, že by případná pochybení měla ústavněprávní rozměr,“ dodal Ščerba, který už spolupracoval na řešení zhruba třiceti případů.

Podle Ščerby je v rámci všech ústavních činností je trestněprávních případů poměrně značné množství. Jde o důsledek zákonných zásahů do ústavních práv. Typickým příkladem je vazba, pro kterou trestní zákon stanovuje konkrétní důvody. „Obviněný, který je stíhán ve vazbě, může například tvrdit, že je nezákonná, a namítat její nedůvodnost. Ústavní soud pak kontroluje, jestli soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily,“ vysvětlil Ščerba.

Cenná zkušenost pro sebevzdělávání i výuku

Jednou z důležitých činností asistenta je například vyhledání příslušné judikatury, která se vztahuje k podobným případům. „Dá se hovořit o určitém precedentu, protože nejčastěji jde právě o judikaturu Ústavního soudu. Ten musí rozhodovat kontinuálně, tedy v souladu s tím, jak podobné případy rozhodoval v minulosti,“ objasnil Ščerba. Vyhledání, doplněné zdroji z odborné literatury, podle něj soudci práci výrazně ulehčuje.

Působení v roli asistenta ústavního soudce pokládá Ščerba za cennou zkušenost. Umožňuje podle něj zejména bližší kontakt s trestním právem v právní praxi, ke které se z pozice akademického pracovníka dostává jen v menší míře. Jde zároveň o podnět k dalšímu vzdělávání. „Už během těch několika měsíců se například výrazně zvedla moje znalost judikatury ústavního soudu, která má velký význam pro intepretaci trestního práva,“ dodal Ščerba.

V příštím semestru se chystá promítnout své dosavadní zkušenosti i do výuky. „Chci studentům zprostředkovat některé způsoby řešení zajímavých nebo sporných otázek, tak jak se k nim staví ústavní soud. Myslím, že to pro ně bude užitečné,“ zdůraznil Ščerba. 

Asistenti ústavních soudců z Olomouce

Mezi pěti asistenty Vladimíra Sládečka v současné době působí také proděkan olomoucké právnické fakulty a člen katedry správního práva a správní vědy Filip Dienstbier. V týmu místopředsedkyně Ústavního soudu pracuje předseda akademického senátu fakulty a docent katedry ústavního práva Michal Bartoň.

V současné době mohou být každému soudci Ústavního soudu jmenováni až tři asistenti na plný úvazek nebo více asistentů na částečné úvazky. Jmenuje je a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná.