Fulbrightovo stipendium na právech: odjezdy a návraty

K odjezdu na právnickou fakultu Washington and Lee v Lexingtonu se v těchto dnech chystá Veronika Tomoszková z právnické fakulty, která získala šestiměsíční Fulbrightovo stipendium. Ve Spojených státech vystřídá svého kolegu Roberta Zbírala, jehož studijní pobyt se naopak uzavřel. V pozici postdoka zapojeného do projektu POST UP II odjíždí do Ameriky také Maxim Tomoszek.

Manželé Tomoszkovi své pobyty propojili na základě kontaktů získaných v loňském roce právě na School of Law ve Virginii, kde krátce působili v pozici visiting profesors. „Na větších univerzitách berou fulbrightisty jako něco zcela běžného, kdežto Washington and Lee dává najevo, že jsou rádi, že nás tam mají. Nabídli mi vlastní kancelář s počítačem a možnost zapojení do univerzitního života a do všeho, co se tam bude dít,“ prozradila jeden z motivů volby místa pobytu Tomoszková. Velkou výhodou je podle manželů přitom možnost vycestovat jako celá rodina a umístit děti v místních školských zařízeních.

Srovnávací výzkum a inspirace vzdělávacím systémem

Na hostitelské univerzitě se Tomoszková chystá zaměřit na posuzování vlivů na životní prostředí. Jde o proceduru, která předchází například povolení stavebním záměrům a posuzuje je z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. „V Americe byla tato legislativa zavedena v roce 1969, v Evropě až v roce 1985 na základě jejich příkladu,“ objasnila Tomoszková. Jejím záměrem je srovnat řešení vybraných problémů v Česku a v USA.

Maxim Tomoszek věnuje svůj postdoktorský pobyt zkoumání podstatných náležitostí demokratického právního státu. „Ty tvoří určitou hranici, za kterou už se v legislativním procesu nedá jít – ani změnou ústavy. Je to vlastně její nejtvrdší jádro,“ vysvětlil Tomoszek, který téma hodlá zpracovat také srovnávací metodou. „Podívat se na to, co se k tomu říká v USA a jinde ve světě,“ dodal.

K očekávaným výstupům obou stipendistů patří zejména náměty pro publikační činnost i hotové texty s možností publikovat v tamních impaktovaných časopisech. Nahlédnout by chtěli také do výuky, která je na Washington and Lee v rámci USA unikátní z hlediska dovednostního vzdělávání studentů. Oba v této souvislosti oceňují také příležitost znovu se setkat s uznávaným právním klinikem Jamesem Moliternem, se kterým jsou v dlouhodobém odborném kontaktu při budování systému klinického právního vzdělávání v Olomouci.

Sabatikl aneb Bez každodenní výuky

Čerství stipendisté se zároveň těší na nerušené studium a výzkum osvobozený od domovských pedagogických povinností. „Odjet na šest měsíců, souvisle tam bádat a pak něco napsat – to člověku umožní skutečně se koncentrovat na to, co je důležité, nerozptylovat se a vyprodukovat něco kvalitního,“ očekává Tomoszek.

Využití stipendia jako tvůrčího volna potvrzuje Robert Zbíral, který se nedávno vrátil ze stipendijního pobytu v Centru pro mezinárodní a srovnávací právo při Michigan University v Ann Arbor. „Ve srovnání s dvaceti hodinami výuky týdně, které člověk v Olomouci odučí, je to téměř sabatikl – prostor, kdy si člověk konečně může taky něco přečíst, prostudovat a věnovat se svým věcem systematicky,“ uvedl Zbíral.

Jeho projekt byl zaměřen na přenos pravomocí z Evropské unie na členské země. Pobyt mu umožnil detailní seznámení s americkým právním řádem a s novými metodologickými postupy. Mohl přitom využít nepřeberné množství zdrojů z knihovnických systémů a databází, jejichž nabídka včetně servisních služeb je podle něj s českými poměry nesrovnatelná.

„V Michiganu byla knihovna na mnohem lepší úrovni než kterákoli v Evropě i co se týče evropských témat a literatury. Knížky si přitom objednáte na internetu a někdo vám je přinese přímo do kanceláře,“ dodal Zbíral.

Množství zdrojů a informací podle něj poněkud změnily původní představy o konkrétních výstupech pobytu. „To, co jsem přesně chtěl udělat, se mi úplně nepovedlo. Myslel jsem si, že když člověk vyjede na půl roku do zahraničí, vypadne mu z toho několik článků a pomalu i jedna knížka. Ale když jsem se snažil získat informace, zjistil jsem, že jich je tolik, že o tom není možné po dvou měsících psát. Bral jsem to tedy především jako možnost určité problémy prozkoumat,“ objasnil Zbíral.

Jeho konkrétní zkušenosti jsou zasazeny do prostředí prestižní univerzity, která patří do první desítky amerických vysokých škol. „V USA je právnické vzdělání velmi elitní a právnické fakulty jsou poměrně málo otevřené lidem z vnějšku, kteří by se chtěli podílet na výuce. Čím lepší univerzita, tím přísnější program, a tím míň vás tam pustí,“ uvedl Zbíral. Z podobných důvodů podle něj není zvykem umožnit přístup k publikaci v tamních právnických odborných časopisech odborníkům mimo Spojené státy.

Mnohostranný přínos

Jako vedoucí katedry a bývalý člen akademického senátu pokládá za cennou i možnost sledovat provoz americké univerzity zevnitř. Některé podněty lze podle něj implementovat i v olomouckých podmínkách. „Líbí se mi například, jak se michiganská fakulta snaží co nejvíc udržet lidi ve svých prostorách – ráno přijdete a jste tam skoro do večera, protože se myslí i na možnosti stravování, volnočasové aktivity nebo prostor pro odpočinek. Lidé tam žijí a neodbíhají pouze z kolejí,“ dodal Zbíral.

Celkový přínos je podle něj individuální a nelze jej kvantifikovat. „Není to jako při testu z angličtiny, kdy se zjistí, o kolik bodů jsem se zlepšil. Proto je Fulbright dobrý, že toto nechce – berou to jako obohacení, které se nějak projeví. Nejdůležitější je možnost zažít, jak to funguje jinde, prodiskutovat svá témata, mít čas na sebe,“ shrnul hodnocení stipendijního pobytu Zbíral.

Česko-americký vládní stipendijní program spravovaný Komisí Jamese Williama Fulbrighta nabízí získání stipendia zájemcům o vědecký, pedagogický nebo studijní pobyt v USA. Umožňuje provést výzkum na špičkově vybavených pracovištích, studovat, přednášet a spolupracovat se světově uznávanými vědci. Ambasadorem Fulbrightovy komise v České republice je rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller.