Vize kandidáta na děkana: aktivita, nápady, spolupráce

S vizí otevřené fakulty a aktivního přístupu k jejímu dalšímu rozvoji vystoupil včera kandidát na děkana cyrilometodějské teologické fakulty Peter Tavel při setkání s akademickou obcí. Konkrétní úkoly a cíle představil s důrazem na rezervy, které skýtá potenciál pracovišť i jednotlivců. 

„Mám velkou úctu k tomu, co zde bylo v minulých obdobích vybudováno, a rád bych na tom stavěl,“ uvedl Tavel. Situace na fakultě je podle něj ekonomicky a personálně stabilizovaná, ale dlouhodobě neudržitelná. „Je třeba zaměřit se na některé ekonomicky efektivnější faktory a přehodnotit místa, kde vybíjíme energii trochu zbytečně a kde je naopak efektivnější dělat stejnou práci za více peněz,“ dodal Tavel. 

Ve svém obsáhlém a živém vystoupení se dotkl řady širších otázek souvisejících s rolí fakulty i církve ve společnosti. „Měli bychom se více otevřít tématům, lidem, institucím i celé společnosti. Odráží například teologická fakulta její potřeby? Nemáme v tomto ohledu rezervy?“ obracel se s otázkami k auditoriu Tavel. 

Fakultu představil v analogii ke stromu s jeho mikroklimatem, kořeny i větvemi. „To nejvzácnější jsou jeho plody – a ten nejkrásnější, který tam vidím, jsou teologická studia,“ uvedl Tavel. Kromě otázek kvality vzdělání se věnoval také možnostem a rezervám ve sféře vědy a výzkumu, zahraniční spolupráce, propagace fakulty i ekonomiky. Poukázal také na nutnost výchovy mladé vědecké generace, zvlášť v souvislosti s požadavky akreditačního procesu v příštích letech.

Své představy o dalším směřování fakulty přitom opírá o dvě základní východiska: dlouhodobý záměr fakulty a inaugurační projev nového rektora. S Jaroslavem Millerem se ztotožňuje například ve formulaci rizik pro další vývoj vysokých škol, které čelí nebezpečí uzavření do skanzenu či proměny v servisní organizaci pro průmysl a politiku. „Najít ten střed a míru je obrovské umění,“ uvedl Tavel, pro kterého je stejně jako pro rektora důležité také zachování konzervativních hodnot.

Fakulta by se podle Tavela měla více otevřít také spolupráci s ostatními univerzitními pracovišti či dalším školami, jakkoli užším kontaktům často brání pravidla grantových projektů a s nimi spojenými finančními prostředky. „Mezifakultní spolupráce pak selhává, protože si každý hlídá svou instituci. Zkusíme najít způsob života, abychom byli šikovnější, než je systém,“ podotkl Tavel.

Smysl svého případného zvolení děkanem vidí především v podpoře aktivity pracovišť a jednotlivců. „Když jsem se rozhodl, že do toho půjdu, říkal jsem si – jedině, když v tom budu vidět smysl. A to je moje poselství a prosba: byl bych rád, kdybychom se aktivizovali, aby ten, kdo má nápady a chuť něco dělat, je začal uskutečňovat. Je to velký potenciál – zkusme vymýšlet i trochu snít a být aktivní. Takový prostor budu umožňovat a podporovat,“ uvedl Tavel. 

O úspěchu jeho kandidatury se rozhodne příští středu. Šestého děkana v novodobé historii teologické fakulty bude volit na svém zasedání dvanáctičlenný akademický senát. Ke zvolení je nutná nadpoloviční většina kladných hlasů všech jeho členů.