Rozvod je součástí života stejně jako dýchání

Tři desítky posluchačů přilákala včerejší Vědecká kavárna s Miroslavem Konštancem Adamem. Rektor Papežské univerzity svatého Tomáše Akvinského v Římě hovořil o rozvodovosti církevně uzavíraných manželství, přičemž čerpal z bohatých zkušeností ze soudní praxe.

Vzrůstající počet rozvodů ve společnosti vytváří podle Adama jistou rozvodovou mentalitu, a to i mezi věřícími katolíky. „To může být vzdálenou příčinou situace, kdy jeden anebo oba ze snoubenců ve chvíli uzavírání kanonického manželství vyloučí nerozlučitelnost svazku. Pokud existuje i nějaká další, blízká příčina tohoto předstírání a potvrdí se přiznáním takzvaného simulanta a vypovědí svědků, může kompetentní církevní soud prohlásit, že takové manželství nikdy nevzniklo. Manželé ve skutečnosti manželi nebyli, i když si to myslí,“ uvedl absolvent olomoucké cyrilometodějské fakulty.

Vadou manželského slibu přitom kanonické právo rozumí nesoulad mezi vnitřními pohnutkami snoubenců a vnějšími znaky a funkcemi manželství. „Rozlišujeme úplnou a částečnou simulaci manželství. O úplné hovoříme například při sňatku kvůli získání občanství nebo majetku. Tehdy je manželství úplně vyloučeno,“ vysvětlil Adam. 

Častější je podle něj částečné předstírání lásky, kdy má jeden či oba z partnerů výhrady k některým znakům a funkcím manželství, především k jednotě nerozlučnosti, plození dětí anebo se lidé berou „na zkoušku“. „Z pěti set žádostí je ročně v Římě prohlášeno devadesát tři procent takových manželství za neplatná. Rozvod se stal součástí našeho života jako dýchání,“ připodobnil Adam.  

Během přednášky doplněné řadou příkladů z praxe v církevním tribunálu dále hovořil o způsobech, jak odhalit potenciálního „simulanta“ před svatbou, a také o průběhu rozvodu manželství před církevním soudem.

Téma vyvolalo řadu diváckých dotazů, mimo jiné na postoj církve k předmanželské smlouvě či na možnosti odvolání proti rozsudku církevního soudu. Diskuse přitom trvala delší dobu než samotná přednáška.