Recept pro studium v zahraničí: vědět proč, kam a říct si o to

Čtyři měsíce sbírala studentka teologické fakulty Radka Valová zkušenosti ve finské pobočce Plan International, jedné z největších mezinárodních organizací zaměřených na rozvojovou spolupráci.  Po návratu z Helsinek chce pokračovat do Bosny, kde ji čeká stáž pod hlavičkou Organizace spojených národů a také psaní diplomky. Další cestu plánuje na Blízký východ.

V Plan International Finland se studentka oboru Mezinárodní humanitární a sociální práce věnovala fundraisingu.  Institucionálním grantům z Evropské unie, rozvojových bank a nadací.

„Pomáhala jsem s přípravou a administrativou velkých dlouhodobých projektů, u některých se granty pohybovaly v milionech eur. Hodně přitom záleželo na tom, co jsem se já sama chtěla dovědět a naučit,“ objasnila Valová.  Erasmovský studijní pobyt už vyzkoušela i jako studentka bakalářského oboru Bezpečnostní a strategická studia na brněnské Masarykově univerzitě.

Komunikace přes celou zeměkouli

Tvorba projektů podle ní vyžaduje komunikaci na mnoha úrovních. „Člověk třeba přes skype komunikuje s lidmi, kteří přímo na místě zjišťují, co konkrétní místní komunity potřebují. Kolegové – specialisté pak posuzují, jestli projekt splňuje zadané podmínky a zda je korektní ve všech parametrech včetně lidskoprávního nebo genderového hlediska,“ popsala Valová.

Věnovala se i projektu zaměřenému na pomoc malým neziskovým organizacím v Kambodži. „Snažili jsme se získat grant prostřednictvím Asian Development Bank, který by umožnil učit místní neziskovky i neformální skupiny, jak si mohou samy žádat o peníze na vlastní aktivity, jaké si stanovit cíle, jak žádosti o finanční prostředky zpracovat a jak o ně požádat,“ vysvětlila Valová.

Podobné praxi se věnovala už dříve v menších neziskových organizacích na lokální úrovni, v Helsinkách získala poprvé příležitost zapojit se do projektů v mezinárodním měřítku. „Jsem ráda, že jsem mohla poznat, co obnáší práce ve vyšším managementu organizace a jak se takový velký grant dává dohromady,“ doplnila Valová.

Ve službách OSN: inspirace i pro diplomku

V březnu se Radka Valová chystá na roční stáž do Sarajeva, kde bude působit v agentuře United National Volunteers při Organizaci spojených národů jako asistentka politického poradce pro mír a rozvoj. Zároveň bude mít na starosti koordinaci místních dobrovolníků.

„Půjde o pozici zaměřenou na rozvoj občanské společnosti a propagaci dobrovolnictví,“ vysvětlila poté, co úspěšně prošla tříkolovým výběrovým řízením.

„Žádné aktivity předem neplánuju, konkrétní akce by podle mne měly vzejít od místních dobrovolníků, protože oni nejlépe vědí, co je potřeba propagovat, k čemu uspořádat vhodnou akci. Budu jim zprostředkovávat kontakt s OSN a poskytovat zázemí. Vzhledem k etnickému a náboženskému členění v Bosně si dovedu představit setkávání mladých lidí z  různých komunit,“ nastínila svá očekávání.

Ve zbývajícím čase by se chtěla zaměřit na psaní diplomové práce. „Budu se poohlížet po konkrétní problematice, ke které už mám teoretické znalosti a kterou bych mohla zkoumat v terénu,“ uvedla Radka. Přesnější zaměření práce vyplyne na místě. „Půjde určitě o nějaký typ kvalitativního výzkumu, ale nechci tam jet dopředu s  ideou, která se ukáže jako nerealizovatelná. Chci, aby ta práce vyšla z konkrétních potřeb, byla kvalitní a přínosná. Ne jenom psaní do šuplíku,“ zdůraznila.

Navzdory bezpečnostním rizikům

Radka už procestovala více než čtyřicet zemí a v budoucnu by se chtěla vydat zase do terénu. „Moje specializace je Blízký východ a postkonfliktní regiony. Studovala jsem částečně i islám, mám základy arabštiny a turečtiny, láká mne Afghánistán, Sýrie nebo Irák,“ potvrdila. Proto nedávno navázala spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Bezpečnostní rizika nepovažuje při uskutečňování svých snů za překážku. „Ta práce je potřebná a já se nebojím. Strach je často pouze subjektivní emoce a jen nás brzdí v rozletu – auto mě může srazit tady na ulici a neovlivním to. Prostředí a kulturu Blízkého východu navíc už znám, velkou část mám procestovanou, takže i když se bezpečnostní rizika zvyšují, nemám kulturně podmíněnou obavu,“ potvrdila.

Studentům, kteří uvažují o zahraničních studijních pobytech, se podle Valové otevírá především obrovská příležitost zažít a vyzkoušet si něco nového. „Nemohou ale počítat s tím, že přijedou a bude se jim někdo plně věnovat, všechno jim vysvětlí a všechno je naučí – vždycky bude záležet na člověku samém, co si z pobytu chce odnést. Musí sám vědět, proč a kam jede a říci si o to poznání, po kterém touží,“ doporučila Radka.