Historie a interpretace Bible: od hliněných tabulek až po finální podobu

Unikátní mezioborový projekt zaměřený na dějiny a výklad Bible vstupuje do své druhé poloviny. Významně se na něm podílí tým badatelů z Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Olomoucký tým uspěl v soutěži o podporu excelence v základním výzkumu spolu s odborníky Univerzity Karlovy a Akademie věd a na svém kontě má už několik studií a překladů.

Projekt Historie a interpretace Bible, který získal podporu Grantové agentury ČR, se zaměřuje na široké spektrum témat souvisejících s biblickými texty. „Podmínkou pro udělení grantu bylo spojení několika pracovišť, která už dosáhla významných výsledků a společně nabízejí něco navíc,“ uvedl Vít Hušek z cyrilometodějské teologické fakulty, vedoucí Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty.

Propojení s odborníky z pražské Evangelické teologické fakulty a Filosofického ústavu Akademie věd podle něj poskytne souhrnný pohled na vznik, transmisi a intepretaci biblických textů. „Snažíme se pokrýt dlouhé období, od hliněných tabulek a nejstarších papyrů přes další utváření a předávání textů až k jejich finální podobě. Součástí bude také intepretace, jak byl text chápán ve své době a jak v dalších staletích až do současnosti,“ popsal Hušek šíři vědeckého záměru.

Olomoucký podíl na excelentním projektu

Badatelé olomouckého centra se zaměřili na interpretaci Bible u řeckých a latinských Otců – spisovatelů a myslitelů křesťanského starověku. „Toto období je považováno za podnětné zejména pro studium vývoje křesťanského myšlení,“ zdůraznil Hušek. Převážně jde o řecké a latinské texty, které vznikaly na územích obývaných křesťany – ve Středomoří, Malé Asii nebo v severní Africe.

„Necháváme stranou biblická studia. Zajímá nás to, co na Bibli bezprostředně navazuje, počínaje apokryfními texty, které se do ní nedostaly, ale vznikaly přibližně ve stejné době. Je to nejen teologická literatura, ale také korespondence, beletrie a další žánry,“ popsal Hušek.

Práce olomouckých vědců zahrnuje přípravu českých překladů a komentářů, které jsou opatřeny předmluvou a poznámkovým aparátem, a zpřístupňují tak české odborné a laické veřejnosti významné texty z daného období. „Čtenář si může vybrat tu část, kterou si chce přečíst, a nemusí ji hledat v zahraničním překladu,“ doplnil.

Druhou linii představuje čistě interpretační práce, jejímž výsledkem jsou jednotlivé studie. „Sledujeme, jak se vyvíjela určitá myšlenka v průběhu dějin křesťanského myšlení a teologie. Zajímá nás, jaké otázky si konkrétní autor pokládá, jak na ně odpovídá, která témata v té souvislosti zpracovává a co ho naopak vůbec nezajímalo, zatímco jiný autor k tomu přistupoval úplně jinak,“ vysvětlil Hušek.

Kromě badatelů centra se do projektu zapojila řada biblistů z olomoucké teologické fakulty. Ti spolu s pražskými kolegy připravují sérii komentářů a odborných studií k jednotlivým knihám Starého a Nového zákona. Začali také pracovat na českém překladu Septuaginty, nejstaršího řeckého překladu Starého zákona, který vznikl ve 3.–1. století před Kristem a který byl používán i Židy žijícími mimo Palestinu a křesťany prvních staletí.

Nezbytný interdisciplinární přístup

Cílem mezioborového projektu je přispět k objasnění procesu, v němž se biblické texty staly významným formujícím vlivem při vzniku nových kulturních tradic. Zahrnuje svět hebrejské Bible – Orientu ve 2. a 1. tisíciletí před Kristem, interpretaci biblického textu u řeckých a latinských církevních otců až po současné otázky biblické exegeze – kritického zkoumání textů.

Ambicí odborníků je pokrýt široké spektrum témat, jako je například hmotná produkce textů a jejich kulturní prostředí, politický kontext a dějinné události, vzdělávání písařů, vztahy mezi různými jazykovými prostředími nebo mezi různými teologickými koncepty. Interdisciplinární přístup si vyžádal účast odborníků z mnoha vědních oblastí od teologie, historie, dějin filozofie přes hebrejskou, řeckou, koptskou či latinskou filologii až teoretickou reflexi historiografie a teorii překladu.

Hlavními výstupy projektu budou edice a databáze primárních historických pramenů. Do českého jazykového prostředí přinesou další překlady, komentáře a tematické studie k pochopení a výkladu Bible. K dosud vydaným publikacím olomouckého pracoviště patří překladová díla a studie Augustin. O nesmrtelnosti duše Lenky Karfíkové či Řehoř z Nyssy, O stvoření člověka Magdaleny Bláhové. Zatím první společnou publikací olomouckých a pražských biblistů jsou Obtížné oddíly Předních proroků.