Dva velkomoravské otazníky v podání Miloslava Pojsla

Pozůstatky kostela v Modré a hlaholský nápis jsou tématem publikace Velkomoravské otazníky, kterou nově připravil historik křesťanského umění Miloslav Pojsl z cyrilometodějské teologické fakulty. Ve dvou  studiích se vrací k odborným sporům, které oba nálezy provázejí už od počátku minulého století.

Nová publikace kriticky shrnuje dosavadní pohledy na několik otázek souvisejících s Velkou Moravou. Problematiku kostela v Modré u Velehradu a hlaholský nápis ze Starého Města považuje autor za nejdůležitější. „Chtěl jsem je popsat jako významné velkomoravské otazníky, které by neměly upadnout v zapomnění,“ objasnil záměr Pojsl.

Iroskotské misie?

Otazníky kolem kostela v Modré u Velehradu se týkají jeho datace, původu i stavební typologie. Pojsl připomíná historii odborných diskusí a podrobuje vědecké kritice teorii o založení kostela irskými mnichy ještě před příchodem Cyrila a Metoděje.

„Snažil jsem se eliminovat teorii profesora Cibulky z padesátých let, podle které je kostel dílem iroskotských misií. Za hlavní doklad jejich působení na Moravě považoval část zdiva v základových zbytcích kostela, které označoval za předkněžištní mřížku. V žádném iroskotském kostele v Británii, Skotsku, Irsku nebo Galii se ale nic takového nenašlo a z liturgického hlediska jde o naprostý nesmysl,“ zdůraznil Pojsl.

Otazníky spojené s nálezy zbytků kostela se týkají také jeho původního vzhledu, funkce a dalších osudů včetně dalších stavebních proměn v průběhu následujících století. „Řada věcí není mým autorstvím. Část z nich především zdůrazňuji a dávám do určitého kontextu a myšlenkového či výkladového celku,“ dodal Pojsl.

Nápis nebo kamenická značka?

Druhým otazníkem je záhadný nález zbytku kamenné desky objeveného poblíž kostela svatého Michala ve Starém Městě na začátku 60. let minulého století. „Je do ní vysekán rovnoramenný řecký křížek s typickým ohraničením – berličkový kříž, což je kamenická značka ze třináctého století,“ popsal Pojsl.

V rýhách na kameni ale někteří badatelé viděli hlaholská písmena. „A začalo se mluvit o hlaholském nápisu, kterému byla dokonce v osmdesátých letech věnována v Brně celá konference,“ doplnil Pojsl. Problematická byla podle něj už tehdy zcela odlišná „čtení“ jednotlivých badatelů. Určení původu je přitom podmínkou správného datování.

„Pokud by to byla skutečně hlaholská nebo řecká písmena, odkazovalo by to na Velkou Moravu a deváté století. V případě kamenické značky by šlo o zlomek středověké stavby,“ objasnil Pojsl, podle nějž je právě tato interpretace správná. „Domnívám se, že je to zlomek většího kvádru ze stavby kostela svatého Michala, který ve středověku přestavovali velehradští cisterciáci,“ potvrdil Pojsl.

Velká Morava a Velehrad

Kromě dvou studií obsahují Velkomoravské otazníky také autorovu úvodní kapitolu o dějinách Velké Moravy, dílu Cyrila a Metoděje a velehradské tradici, která bývá nepřesně spojována s Velkou Moravou. „Velehrad představuje mnohem pozdější, mladší tradici, nikoli místo, kde by Cyril a Metoděj vůbec někdy byli,“ upozornil Pojsl.

Publikace určená odborné i laické veřejnosti je vybavena bohatým obrazovým materiálem včetně kreseb a fotografií. Vydala ji Historická společnost Starý Velehrad.