Dokument o Cyrilu a Metodějovi jde na obrazovky, poradcem byl olomoucký teolog

V sobotu 29. června uvede Česká televize premiéru prvního dílu historického dokumentu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů. Jako odborný poradce se na natáčení podílel odborník z olomoucké teologické fakulty Walerian Bugel, který dohlížel zejména na věcnou správnost historických a liturgických souvislostí.

Náplní jeho spolupráce, která trvala téměř rok, byly zejména konzultace se scénickými architekty, asistence režiséru Petru Nikolaevovi při sledování natáčených scén i přímé pokyny hercům „na place“.

„U některých velkých scén s velkým počtem komparsistů, jako bylo například Metodějovo jáhenské svěcení, jsem dostal úplně volnou ruku. S mikrofonem jsem vyšel na plac a sám jim předvedl, jak a co kdo udělá. Až jsme to nacvičili, jelo se naostro,“ přiblížil Bugel.

Dozor nad gesty, rouchy a modlitbami

Pod jeho dohledem se také upravoval vzhled sakrálních staveb, dobové kostýmy i případné nesrovnalostí ve scénáři. Odborné korekce se týkaly i liturgických gest a obřadů. Často bylo při tom potřeba zapátrat v paměti, nastudovat detaily nebo průběžně překládat.

„Hned první natáčecí den se ukázalo, že ve scéně, kdy Cyril a Metoděj žehná obilnímu lánu, je třeba doplnit nějakou žehnací modlitbu. Naštěstí jsem si vzpomněl na Sinajské listy a na poslední chvíli jsem je u nás v Centru Aletti okopíroval. Během noci jsem je potom překládal ze starobylé církevní slovanštiny, která má ještě archaičtější znaky než současná cyrilice. Druhý den to dostali herci, aby se to naučili,“ popsal Bugel.

Někdy musel režiséra zklamat a obrat jej o nejednu představu: „Hlavně ze začátku to bylo trochu kdo s koho. Petr Nikolaev si například představoval scénu, v níž Svatopluk žádá Metoděje, aby mu požehnal meč. Jenže to je historicky úplně mimo, protože žehnání zbraní se objevuje až od dvanáctého století a jen na západě Evropy,“ upozornil Bugel. „Dopadlo to tak, že se nakonec žehnalo nikoli zbraním, ale výpravě,“ dodal s úsměvem.

Autorem dětské říkanky i zpěvákem scholy

Poradce filmového díla může být také poslední záchranou v okamžiku, když vyjde najevo, že něco zůstalo nedomyšleno a ve scénáři se objeví logická díra. „Když Metoděj odcházel z domova, byl Cyril ještě malý. Od té doby se neviděli a najednou – při příchodu Cyrila do kláštera za Metodějem - se mají poznat jako dospělí muži. A nikdo neví, podle čeho,“ vysvětlil Bugel náhlý problém. „Říkal jsem, že by to mělo být něco, co už ve filmu zaznělo, a vzpomněl jsem si na scénu o sokolovi, kterou jsme točili asi před pěti dny. Po deseti minutách jsem se to pokusil nějak kostrbatě zveršovat – a tak jsem i autorem říkanky,“ popisuje Bugel jednu z kuriózních situací.

Několikrát musel dát dohromady i hudební doprovod. Ve scéně, kdy se Metoděj s Konstantinem modlí a zpívají u pohanských Slovanů, byly do scény zařazeny texty modliteb a zpěvů, které zaznít nemohly. „Bylo naprosto nemyslitelné, aby mezi pohany bratři sloužili eucharistickou liturgii a aby tam do toho ještě nakukoval pohanský žrec. Platila disciplína arcani, tedy vyloučení nezasvěcených,“ vysvětlil Bugel. Výsledek byl opět v duchu rychlé improvizace. Poté, co během noci našel vhodný text i hudební osnovu, čekal jej ráno překlad a poté výuka zpěvu mezi herci. „Jednou se i stalo, že nebylo dost schopných, a tak mne při nácviku zpěvu převlékli do kostýmu. Při scéně Konstantinova svěcení jsem dokonce vidět v záběru se scholou,“ prozradil Bugel.

Walerian Bugel (vpravo) poradcem režiséra Petra Nikolaeva. Foto: Česká televize

Jívový lapsus

Poslední korektury mohl Walerian Bugel provést při kontrolní dubnové produkci všech čtyř dílů. Po jejím skončení měl diář popsaný téměř osmdesáti připomínkami, které se už ale z technických či finančních důvodů nepodařilo odstranit. „Některé jsou úsměvné, jiné zas kromě odborníka asi nikdo nepozná,“ řekl.

Některé neopravené momenty však prozradil. „V jednom dialogu se například mluví o tom, že jsou schopni překládat několik stran textu denně. V době, kdy se používaly svitky, je to samozřejmě nesmysl,“ objasnil Bugel. Jiným „nedostatkem“, který zůstal neopravený, jsou kočičky. „Režisér si to ověřoval na poslední chvíli, a tak při pohřbu Metoděje mu vložili do rukou větvičky s kočičkama – protože v Metodějově životopisu je zmínka, že na květnou neděli šel ještě do chrámu. Ve východní tradici se ale žádné kočičky nepoužívají,“ prohlásil Bugel.

Jak ale dodává slovy kolegy, který lapsus přehlédl: „Jsou věci, o kterých víme jen my dva, pak věci, o kterých bude vědět úzký okruh odborné veřejnosti, a pak jsou věci, které se budou líbit všem.“

Docudrama i celovečerní film

Slavnostní premiéra čtyřdílného docudramatu se konala 31. května v Obecním domě v Praze. První část historické rekonstrukce, která mapuje dětství obou bratrů a počátky jejich podivuhodné cesty, uvede Česká televize na svém druhém programu 29. června pod názvem Bratři ze Soluně.

Cílem čtyřdílného docudramatu je podat široké veřejnosti vyčerpávající informace o počátcích křesťanství v našich zemích a o výjimečných postavách apoštolů Cyrila a Metoděje. Tvůrčím záměrem bylo také vytvořit strhující obraz doby raného středověku v 9. století. Zvolený formát ve stylu dokumentů BBC umožňuje využít postavy vypravěče a „živoucí mapy“, která pomáhá pohybovat se v čase a prostoru.

Souběžně s čtyřdílným televizním cyklem vzniká celovečerní film určený pro distribuci do kin. Jeho dokončení se očekává v závěru roku. Režisérem obou verzí je Petr Nikolaev, tvůrce snímků Báječná léta pro psa, Lidice nebo Jménem krále.