Děti poznávaly kostel a pídily se po oplatkách

Zatímco minulý týden si posluchači Dětské univerzity protáhli těla ve výškách lanového centra, včera odpoledne se zabývali duchovním rozměrem lidského života. Usedli totiž do lavic starého univerzitního kostela Panny Marie Sněžné.

Průvodkyní jim byla Jitka Jonová z cyrilometodějské teologické fakulty. Děti seznámila s tím, k čemu kostely slouží, jaký význam mají nejrůznější umělecká zobrazení, představila také několik světců a jejich atributy nebo součásti liturgického oděvu církevních hodnostářů.

Její krátkou přednášku v barokních prostorách ovšem co chvíli přerušovaly zdvižené ruce zvídavých dětí. „Co je tamto modré? Kudy se chodí na kazatelnu? Dostaneme oplatky? A jsou to oplatky pečené v Olomouci, nebo z Karlových Varů?“ ptali se posluchači, někdy až nepříliš vhodně.

Nejaktivnější tazatelkou byla Julie Růžičková. „Na ty varhany někdo opravdu hrál? Myslela jsem, že to už dnes nikdo neumí,“ zajímala se o to, jestli ji a spolužáky v úvodu přivítal varhaník, nebo záznam z rádia.

Julie prozradila, že je věřící a v kostele není poprvé. „Znám baziliku na Svatém Kopečku, v tomto jsem poprvé. Je to ale hezký kostel,“ dodala na adresu chrámu, jehož dvě věže jsou dominantou náměstí Republiky.

Barokní prostory a výzdobu kostela si malí vysokoškoláci po přednášce doktorky Jonové důkladně prohlédli, když hledali sochy či obrazy a zakreslovali jejich umístění do pracovních listů. Na závěr je ještě čekal krátký test, v němž si ověřili, jak během přednášky dávali pozor, a za jeho vyplnění čokoláda. „Test děti zvládly, měly spíše gramatické než faktické chyby,“ uvedla Jonová.

Chrám Panny Marie Sněžné byl vybudován jako součást staré jezuitské univerzity, od jejíhož vzniku si letos Univerzita Palackého připomíná 440 let. Kostel, který je dnes sídelním pro římskokatolickou akademickou farnost, byl vysvěcen v roce 1716. Během téměř třísetleté historie sloužil nejen akademické obci, ale také jako chrám vojenské posádky či skladiště.