O dialogu mezi náboženstvími a se sekulární společností

Přednáška Tomáše Halíka.
Foto: Velena Mazochová, fotogalerie Zdeněk Sodoma
středa 1. dubna 2015, 11:32 - Text: Velena Mazochová

Důstojnost člověka, lidská práva a mezináboženský dialog byly tématem včerejší přednášky mezinárodně uznávaného teologa, sociologa a loňského laureáta Templetenovy ceny Tomáše Halíka, který patřil k hlavním hostům mezinárodní konference Náboženství a obecné dobro. Ojedinělé setkání pokračovalo dnes v Arcidiecézním muzeu Olomouc přednáškami dalších evropských, amerických a českých odborníků. 

Otázky lidských práv, které patří k charakteristice západní kultury, představují podle Halíka hlavní prvky společného dobra. „Všeobecná deklarace lidských práv přijatá v roce 1948 pod dojmem druhé světové války by dnes pravděpodobně přijata nebyla, protože řada nezápadních kultur se vůči ní vymezuje. O to je nejdůležitější, abychom hovořili o tom, zda jsou analogie západního pojetí přítomny i v ostatních civilizacích,“ zdůraznil Halík. 

Zlaté pravidlo a dialog se sekulárním humanismem 

Styčné body umožňující vzájemný dialog lze podle Halíka nalézt ve všech velkých světových náboženstvích v podobě „zlatého pravidla“ -  čiň druhým to, co chceš, aby činili tobě. „Všechna velká náboženství jsou určitou školou, jak překonat lidské sobectví, jak zkrotit lidské pudy, zejména agresivitu, a jak naučit základním pravidlům soužití,“ uvedl Halík. Poukázal zároveň na důležitost rozdílů mezi jednotlivými konfesemi a na nutnost respektu vůči různosti. „Neměli bychom rozdíly příliš rychle převádět na společného jmenovatele, ale naučit se žít v různosti a chápat ji nikoli jako okamžitý zdroj nebezpečí a ohrožení, ale jako něco, co nás za určitých okolností může doplňovat a obohacovat,“ podtrhl Halík.  

V souladu s tématem konference se Halík vyslovil pro dialog se současnou sekulární společností. Odlišil přitom sekularizaci jako určitý historicko-kulturní proces, a sekularismus jako typ ideologie. „V dnešním světě se setkáváme s agresivním sekularismem, jehož představitelem je třeba profesor Richard Dawkins, který se snaží náboženství vytlačit z veřejného prostoru a napadá ho. Existuje ale také sekulární humanismus, který je otevřený k dialogu. Příkladem byl například dialog kardinála Ratzingera, pozdějšího papeže Benedikta XVI., s  německým filozofem Jürgenem Habermasem v roce 2004, kteří se shodli na tom, že křesťanství a sekulární humanismus se navzájem potřebují, aby překonaly své jednostrannosti,“ přiblížil Halík. 

Právě křesťanství má podle Halíka výjimečnou šanci zprostředkovat dialog v současném světě hodnotových proměn a být tlumočníkem mezi islámem a sekulární společností. „Křesťanství by mohlo sehrát roli podobnou té po pádu Říma. Tehdy novým národům předalo křesťanskou i antickou tradici - římské právo, řeckou filozofii, bohatství celého pohanského Říma,“ připomněl Halík. 

Pohled z různých částí světa 

Konference dnes pokračovala přednáškami dalších tuzemských a zahraničních odborníků, tentokrát k otázkám antropologických východisek mezináboženského dialogu. Jarosław Różański a Waldemar Cislo z varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńskiego své příspěvky věnovali postavení křesťanů v Iráku, Sýrii a Nigérii a tradičnímu náboženství kmenů Kirdi. Zástupci olomouckého Institutu interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu Pavel Ambros, Jaroslav Franc a Jarosław Pastuszak se zaměřili na ekumenický dialog s křesťanským Východem, pojetí člověka v islámu a analýzu procesu proměny pojmu člověka v kontextu sekularizace na pozadí současného výtvarného umění. 

Ambros ocenil zejména přínos mnohostranného pohledu na problematiku mezináboženského dialogu, který umožnila účast vědců z evropských amerických a českých pracovišť. „Hned od prvních příspěvků bylo vidět, jak jsou jednotlivé otázky náboženského dialogu různé a specifické. Závisejí vždy na daném kulturním kontextu a historickém pozadí,“ přiblížil Ambros. Jednotlivé kulturní vzory dovedou podle něj proměnit dané náboženství a vztah k němu podle své podoby. „Měli jsme možnost vidět, jak například americká společnost přivyklá integraci dokáže mezi náboženskými skupinami vytvořit hrdost na to, že jsou Američany,“ dodal Ambros.  

Mezinárodní konferenci Náboženství a dobro pořádal ve dnech 31. března – 1. dubna Institut interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu teologické fakulty v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.  

Včerejší program mohli zájemci sledovat v přímém přenosu na univerzitních webových stránkách. Audiozáznam z druhého konferenčního dne bude v nejbližších dnech dostupný ZDE.


Komentáře

Žádné komentáře

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.