Evropa, islám a křesťanství – hledání dialogu

Otevřít na akademické půdě odbornou debatu k otázkám vztahu Evropy a islámu v měnící se kultuře 21. století bylo hlavním posláním dvoudenní mezinárodní konference Evropa a islám, která dnes skončila v Olomouci. Přednášky spojené s diskusemi umožnily akademikům a studentům setkat se s významnými zahraničními experty z univerzit a institucí napříč Evropou.

„Vztah mezi muslimskou menšinou a majoritní společností v Evropě je jedním z hlavních politických a společenských problémů dnešní doby. Teologické fakultě proto patří velká gratulace, že se jí podařilo pozvat odborníky, kteří se dialogu s muslimy věnují,“ zdůraznil jeden z hlavních hostů konference Michael Weininger z Papežské rady pro mezináboženský dialog.

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera poškozují vztahy islámu a Evropy zejména výbuchy extrémního násilí a atentátnické útoky. „Aby zbývající svět mohl věřit mírumilovným muslimům, musejí pro to udělat něco i oni sami,“ uvedl na konferenci Graubner. Z pohledu Evropy zároveň připomněl odklon od jejích základních hodnot. „I my patříme k zemím, které nahradily křesťanský život hledáním blahobytu a požitků a řešíme problémy stárnoucí a vymírající kultury. Tak jako islám potřebuje urychlit vývoj náboženské kultury, tak Evropa potřebuje nově navázat na křesťanské kořeny,“ objasnil Graubner.

Být evropským muslimem

Specifické výzvy pro mezináboženský dialog nastínil Weninger v souvislosti s výchozím problémem: zůstat muslimem a stát se Evropanem. „Současná Evropa je kontinent hluboce zakořeněný v křesťanství a je jím z velké části rozvinutý. Pokud mluvíme o islámu, je třeba tento pojem používat pečlivě, protože islám jako takový neexistuje. Zabýváme se širokým rozsahem islámských tradic, škol a pojetí, a všechny jsou v Evropě přítomny,“ upozornil vatikánský diplomat.

Reakcím na přítomnost islámu v jednotlivých kulturních oblastech Evropy se věnovali významný český arabista Luboš Kropáček z Univerzity Karlovy, který se zaměřil na přítomnost muslimů a různorodých menšin v české sekularizované společnosti, nebo Stanislaw Grodź z Katolické univerzity Jana Pavla II. v Lublinu v přednášce o vztazích mezi muslimy a křesťany v Polsku.  

K tématům patřily rovněž současné podoby spolupráce s německou tureckou menšinou nebo nové impulsy, které přináší islám jako druhé nejsilnější náboženství v Belgii. Jednu z diskusí otevřel také Cornelius Hulsman z káhirského Centra pro arabsko-západní porozumění, který se dlouhodobě zaměřuje na roli médií v informování veřejnosti o vztazích mezi muslimskou většinou a křesťanskou menšinou v Egyptě.

Příslib pro (spolu)práci

Smyslem debaty zahájené na akademické půdě bylo shromáždit reprezentativní soubor materiálů, s nimiž budou akademici a studenti moci dále pracovat. „Důležité je také to, že máme nyní možnost dívat se na problém dialogu mezi muslimy a ostatními Evropany z různých kulturních hledisek. Pestrost pohledů a forem, které zde přednášející nabídli, jsou proto užitečné,“ zdůraznil vedoucí Institutu pro interkulturní, mezináboženský a ekumenický výzkum a dialog Pavel Ambros. Ocenil také význam nově navázaných zahraničních kontaktů pro mladé olomoucké teology a pozitivní ohlas, který podpořila možnost sledování programu prostřednictvím přímého přenosu.

Dvoudenní mezinárodní setkání přilákalo téměř stovku akademiků a studentů z českých i zahraničních vysokých škol a pracovišť napříč obory. „Kromě studentů teologické fakulty projevili zájem i studenti přírodovědecké, lékařské nebo právnické fakulty stejně jako například pracovníci státní správy,“ potvrdil za organizátory Robert Svatoň.

Dvoudenní konferenci uspořádal nově založený Institut interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu teologické fakulty. Jeho vědecký tým se dlouhodobě věnuje vztahu víry, kultury a spirituality v různých křesťanských tradicích i náboženstvích.  Audiovizuální záznam z výjimečného dvoudenního setkání bude k dispozici na jeho internetových stránkách v nejbližších dnech ZDE.