Ve víru barokního července

Čtyřiadvacet večerů působivých melodií, strhujícího děje, nádherných kostýmů a bouřlivých ovací nabídl letošní ročník Olomouckých barokních slavností, který se uzavřel na konci minulého týdne. S barokní operou strávilo během července v atriu jezuitského konviktu více než dva a půl tisíce lidí.

Festival uvedl sedm operních titulů s 19 sólisty včetně tří kontratenorů, belgického sboru a dirigenta. Na produkcích se vystřídalo zhruba 60 hráčů na historické nástroje, o výměny scén repliky barokního divadla pečovala pětice mašinistů.

Kulturní zážitky a bouřlivý potlesk - bravo!

„Program byl velmi pestrý, ale snad nejvíc zaujaly výkony mladých zpěváků, jejich překrásné hlasy, radost, která z nich vyzařovala a vynikající doprovod. Zhlédla jsem šest představení, všechna mi přinesla řadu nádherných zážitků, všechna si vysloužila bouřlivý potlesk, často i ve stoje s výkřiky uznání bravo! Už teď se těším na další ročník a jsem přesvědčena, že by si Olomoucké barokní slavnosti neměl nechat ujít žádný milovník opery,“ uvedla doktorandka katedry romanistiky Eva Skříčková. Protože holduje řecké mytologii, těšila se zejména na Mozartovo rané dílo Apollo et Hyacintus, jehož námětem je jedna z Ovidiových proměn.

„Mozartův Apollo et Hyacintus byl zkomponován na latinský text. Koupila jsem si libreto, a vedle italské výslovnosti latiny jsem tak mohla i detailněji sledovat děj. Rovněž Monteverdiho Orfeus či Vivaldiho La Senna festeggiante byly zajímavými perličkami letošní přehlídky,“ shrnula Skříčková.

Nové podání Monteverdiho opery ocenil i německý kontratenorista Stefan Kunath, který se v opeře Endymio zhostil role Aurily. „V  Endymiu jsem zpíval, na Orfea jsem se přijel podívat. Jsem nadšený. Olomoucké barokní slavnosti jsou úžasným projektem, který k Olomouci už bezesporu patří,“ ujistil Kunath. 

Neobyčejně inspirující je podle něj také spolupráce s ředitelem festivalu a odborným asistentem katedry hudební výchovy Tomášem Hanzlíkem. „Málokdo dokáže kombinací barokních a dnešních technik a možností vytvořit ze staré hudby něco tak úžasného, jako on," zdůraznil Kunath

Gradace v čase aneb Domácí i světová produkce

Dramaturgie třetího ročníku barokních slavností přinesla světovou i domácí produkci. Vedle opusů Monteverdiho, Vivalidiho nebo Mozarta  zařadili pořadatelé do programu i díla dřevohostického kantora Josefa Schreiera či olomouckého rodáka Antonína Saletky. Podle Hanzlíka představovala každá z nabídnutých oper zásadní titul pro baroko - od jeho rané podoby až po pozdní projev směřující ke klasicismu.

„Snažil jsem se opery poskládat kontrastně a s gradací. I přes hlasovou indispozici jedné ze zpěvaček byly v mých očích největším hitem poslední čtyři večery, v nichž jsme posluchači a diváku nabídli operu La Senna festeggiante Antonia Vivaldiho,“ uzavřel Hanzlík.

Třetí ročník Olomouckých barokních slavností se uskutečnil od 1. do 24. července a nabídl i zajímavý doprovodný program V úvodu každého představení si návštěvníci mohli vyslechnout tafelmusik – „hudbu ke stolu“, která v minulosti doprovázela hostiny a bankety. Závěry jednotlivých večerů patřily komentovaným prohlídkám Sarkanderovy kaple a kostela sv. Michala s výstupem na věž. Město Olomouc připravilo jako bonus i speciální pobytové balíčky.