Pedagogická fakulta se dočká tyflolaboratoře

Studenti pedagogické fakulty se budou moci lépe připravit na svoji budoucí práci se zrakově postiženými klienty. V dostavbě fakulty vznikne speciální tyflolaboratoř za zhruba milion korun, která poslouží jako cvičné prostředí. Chybět v ní nebudou skenery pro Braillovo písmo, počítače s odečítači obrazovky a zvětšovacími softwary. Tím se zlepší i zázemí pro výzkumnou činnost.

„Doposud jsme neměli žádnou laboratoř, která by byla technicky vybavena tak, abychom s klienty mohli pracovat přímo na fakultě. Museli jsme jezdit do škol pro žáky se zrakovým postižením či různých organizací a tam žádat, aby nám umožnili provést šetření. Nová laboratoř vše usnadní, bude vybavena jako cvičné prostředí pro práci se zrakově postiženými,“ uvedla děkanka Libuše Ludíková. V tyflolaboratoři budou například pomůcky pro nácvik prostorové orientace osob se zrakovým postižením včetně vodících linií i pomůcky pro nácvik sebeobslužných činností.

Přibudou skenery i braillské zobrazovače

Na výrazně vyšší úroveň se dostane i počítačové vybavení se speciálními softwary. „Pořídíme počítače s odečítači obrazovky a také se zvětšovacími softwary pro slabozraké klienty. Dále tam budou skenery pro běžné tisky, ale i pro Braillovo písmo, s nímž řada klientů i studentů stále pracuje. K dispozici budou rovněž braillské zobrazovače neboli braillské řádky, které umožňují nevidomému klientovi přečíst si hmatovou cestou text, jenž má na monitoru počítače,“ uvedla Dita Finková z ústavu speciálněpedagogických studií.

Tyto pomůcky zrovnoprávní i podmínky pro studenty se zrakovým postižením, kteří dosud byli limitováni v přístupu k informacím a jejich zpracování. Tato omezení padnou i při výzkumu. „Nebudou již potřebovat žádného prostředníka, budou mnohem samostatnější,“ doplnila Ludíková. Podle ní je fakulta unikátní v tom, že v řadách pedagogů a výzkumníků je několik absolventů, kteří mají sami zrakový handicap. Na základě vlastních zkušeností mohou výrazně přispívat ke zkvalitnění výuky i výzkumu.

Laboratoř bude sloužit zejména studentům, ale například i doktorandům. V bakalářském i navazujícím magisterském studiu se tyflopedií v každém ročníku zabývá zhruba deset studentů. Oboru se v některých semestrech věnují i posluchači logopedie, učitelství pro první stupeň základních škol a speciální pedagogiky, pedagogiky předškolního věku i raného věku a ortokomunikace. Studenti po absolvování studia budou moci pracovat se zrakově postiženými klienty nejen ve školách, ale i různých organizacích a zařízeních, a to nejen s dětmi, ale i dospělými osobami.

Pokročí vývoj tyflomap

V oblasti výzkumu chtějí odborníci pokračovat například ve vývoji speciálních tyflomap pro nevidomé či slabozraké. Technologie vznikla zhruba před třemi lety ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou a tyflomapy lze využít ve školách při výuce nebo například při individuálním nácviku tras u nevidomých osob. Výzkumníci se také hodlají zaměřit na zjišťování předškolní zralosti dětí a jejich připravenosti na vstup na základní školu.

Podle odborníků osob se zrakovým postižením neubývá, klientela se ale proměňuje. Díky pokroku v medicíně lze vyléčit řadu postižení, která v minulosti končila slepotou. Na druhé straně však mnohem častěji vznikají situace, které riziko zrakových onemocnění přinášejí. Jedná se především o nedonošené děti. Navíc přibývá klientů se zrakovým postižením seniorského věku.

Dostavba fakulty začala loni v květnu. Projekt získal dotaci bezmála 299,8 milionu korun, přičemž příspěvek Evropské unie činí 254,8 milionu a příspěvek státního rozpočtu téměř 45 milionů korun.