Pán z Prasečkova podle Zouhara

Scéna Stavovského divadla v Praze dnes poprvé uvede Pána z Prasečkova. Premiéra Molièrova díla, v níž hlavní roli sehraje Václav Postránecký, zazní prvně v hudebním ztvárnění Víta Zouhara, prorektora Univerzity Palackého.

„Tuto krásnou práci mi nabídla režisérka Hana Burešová, s níž jsem už dříve spolupracoval na jiné Molièrově hře Tartuffe. Přípravy na Pána z Prasečkova začaly loni v prosinci, hudební koncepce však definitivně byla potvrzena až letos v květnu,“ řekl Žurnálu Zouhar.

Podle něj nebylo záměrem dílo rekonstruovat. Šlo o práci s hudebním gestem, které umocňuje scénickou akci. „Proto například předehra nejenže připomíná, ale opravdu je zredukovanou Lullyho ouverturou. Zatímco některé leitmotivy jsou záměrně vzdáleny, jiné pouze budily historické zdání, třebaže jejich stáří je jen několikatýdenní,“ vysvětlil Zouhar. 

Pána z Prasečkova napsal Molière, jeden z nejslavnějších dramatiků francouzského klasicismu, pro královské slavnosti v Chambord v roce 1669 jako komedii – balet v próze. I tehdy hýbala společností témata jako lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském postavení. Autorem hudby byl Jean-Baptiste Lully. Právě z jeho motivů skladatel Zouhar při své tvorbě vycházel.

Vít Zouhar, prorektor pro studium, skladatel a muzikolog působí na pedagogické fakultě od roku 1992. Pražské Národní divadlo a Teatro Asioli Corregio uvedlo jeho opery Coronide (2000) a Torso (2003, společně s Tomášem Hanzlíkem). Na objednávku Národního divadla v Brně vznikla pak opera Noci Dnem (2005). Jeho balet Wide Crossing (1996) uvedly Opernhaus v Grazu a Die Theater Künstlerhaus ve Vídni. Mnoho jeho skladeb vzniklo z podnětu souborů Dama Dama, Ensemble Damian (Olomouc), Ensemble MoEns, Duo Andrašev a Malle Symen Quartet a na objednávky festivalu Baroko v Olomouci.

Vít Zouhar je držitelem řady skladatelských cen, jako hostující skladatel působil ve Werkstadt Graz a na IEM Graz. V roce 2004 vydal monografii Postmoderní hudba? Německá diskuse na sklonku 20. století. Podílí se na přípravách kritického vydání děl Bohuslava Martinů a inicioval vznik programu Slyšet jinak.