Nová laboratoř zlepší přípravu slovníků pro sluchově postižené

Jako výzkumné pracoviště i výuková místnost bude sloužit nová surdopedická laboratoř, která vzniká v dostavbě pedagogické fakulty. Odborníci na surdopedii, tedy výchovu a vzdělávání osob se sluchovým postižením, v ní budou mimo jiné pokračovat ve vytváření multimediálních slovníků znakového jazyka či vývoji programu, který slouží jako překladač znakového projevu do psané podoby.

„Dlouhodobě vytváříme slovníky znakového jazyka v multimediální podobě. V televizním studiu natáčíme znakujícího člověka a uživatel si pak může videozáznam přehrávat. Slovníky děláme jednak na CD a DVD a v poslední době hlavně s přístupem přes internet,“ uvedl Jiří Langer z ústavu speciálněpedagogických studií.

Dosud odborníci mohli využívat pouze služeb Audiovizuálního centra UP. „Na některé jednodušší projekty jsme potřebovali vytvořit laboratoř, kde bychom slovníky natáčeli. V tom budou nové prostory přínosem, protože dosud jsme takové pracoviště neměli,“ řekl Langer. Slovníky se připravují na různá témata, nebo jsou všeobecné. Příprava jednoho slovníku trvá zhruba rok a zapojí se do ní kolem 30 lidí. Jsou určené mimo jiné pro mateřské i základní školy pro sluchově postižené.

Vědci připravují program, jenž přepíše znaky do slov

Na vyšší úrovni bude moci pokračovat i dlouholetá spolupráce s katedrou kybernetiky Západočeské univerzity, s níž olomoučtí pedagogové a výzkumníci rozpracovávají softwarový i hardwarový systém, který je schopný rozpoznávat automaticky znakový projev. „Program dokáže znakový projev přepsat do specifických kódů a následně do psané podoby nebo vytvořit animovaného avatara. Jedná se vlastně o automatický překlad ze znakového jazyka do češtiny. Pro to zatím potřebujeme laboratorní podmínky, musíme mít přesné barevné pozadí, přesné oblečení. Laboratoř bude sloužit k vývoji a testování systému,“ řekl Langer.

Výstupy práce surdopedické laboratoře poslouží především neslyšícím lidem pro lepší komunikaci. „Málokdo si to dovede představit, ale pro neslyšícího člověka je čeština cizím jazykem. Přirozeným jazykem je pro něj znakový jazyk, který se od češtiny zcela liší. Všechno kolem něj je ale napsáno v češtině. Zná sice znak pro konkrétní pojem, ale nemusí už vědět, jaké slovo se pro něho používá v češtině. Naše pomůcky mu mohou posloužit jako slovník,“ vysvětlil Langer. Použitelné jsou ale i pro slyšící jedince, včetně studentů znakového jazyka. Znaky se zvládnou naučit sami a v hodinách se již mohou věnovat zejména konverzaci a praktické komunikaci.

Výuka vyžaduje speciální podmínky

Multifunkční laboratoř bude sloužit i k výuce zejména komunikačních technik pro osoby se sluchovým postižením. Nároky na ni jsou specifické, studenti na sebe musejí neustále vidět, mít vhodné osvětlení. Zařízení laboratoře rovněž umožní natáčení semestrálních projektů a praktických výstupů bakalářských nebo diplomových prací, které jsou zaměřené na znakový jazyk. Prostory budou moci využívat i studenti univerzity se sluchovým postižením. Kromě toho je výuka surdopedie určena i pro studenty speciální pedagogiky se specializací na osoby se sluchovým postižením. Každoročně studium v této specializaci završí kolem 50 studentů. Znakový jazyk se ale učí také budoucí logopedky, speciální pedagogové raného věku, andragogiky, dramaterapie či ortokomunikace i posluchači učitelských oborů od předškoláků až po střední školy. 

Znakový jazyk byl v minulosti ve školách dlouho zakazován. Až v 80. letech minulého století se začal do škol vracet a neslyšící mají zákonem dané právo na jeho používání. Znakový jazyk v Česku využívá zhruba 20 tisíc osob. Další desítky tisíc mají sluchové postižení, ale jsou odkázáni spíše na odezírání. Velkou skupinu mezi lidmi se sluchovým postižením, jejichž počet se v tuzemsku odhaduje na 500 tisíc, tvoří senioři. Pro dorozumění by měl uživatel znakového jazyka umět zhruba 3000 znaků, celkem jich ale jsou desetitisíce.