Grafiky Evy Čapkové připomínají legendárního Boudníka

Krásno lze spatřovat také ve zdánlivě neuspořádaných a volných strukturách. Dokazuje to Eva Čapková ve svých grafikách, které vznikly jako vedlejší produkt její doktorské práce věnující se dílu Vladimíra Boudníka. Výstava je instalována v kavárně Amadeus v areálu Arcidiecézního muzea Olomouc.

„Soubor grafik vznikal pomalu, nejprve kvůli snaze pochopit proces vzniku Boudníkova díla, záhy jsem sama podlehla kouzlu této neformální tvorby,“ uvedla Eva Čapková.

Její díla jsou plná projevů svobodné duše a mysli, projevů vnitřních citů a nálad. Umožňují i neškolenému divákovi vnímat estetično v nahodilých strukturách, dovolují mu zapojit vlastní představivost a výtvarné cítění.

„Než jsem se ve své doktorské práci dala do popisu Boudníkovy techniky, řekla jsem si, že by bylo dobré, abych to, co chci popsat teoreticky, znala i prakticky. K tomu mi dopomohli lidé, kteří Boudníka znali, především Boudníkův žák Oldřich Hamera,“ vysvětlila.

Několikaletá práce

Oldřicha Hameru navštívila Čapková několikrát v jeho ateliéru v Braškově u Prahy. Seznámil ji nejen s technikami a materiály, s nimiž Boudník pracoval, ale i s grafickými postupy, které on sám vyvinul později, nezávisle na Boudníkovi.

„Grafiky, které nyní v Amadeu můžete vidět, jsou určitou syntézou Boudníkovy strukturální grafiky, Hamerových postupů i mého výtvarného cítění,“ dodala Čapková.

Jalůvkova škola

Výtvarnou výchovu studovala Čapková ještě před rekonstrukcí Konviktu v prostoru dnešního Arcidiecézního muzea. „Často vzpomínám na Ladislava Jalůvku, který učil malbu. Naučil nás totiž pracovat s barvou. Vidět ji a cítit ji,“ řekla.

Jalůvka bydlel hned vedle, tak s ním studenti často malovali dóm. „Když bylo pěkné počasí, malovali jsme jej pořád dokola a Jalůvka nám přitom dost často nadával. Jeho nadávky i pochvaly však pro nás svým způsobem znamenaly poctu. Nejhůř na tom byli ti, kterých si nevšímal,“ vzpomínala Čapková. Byl to právě Ladislav Jalůvka, který dal řadě studentů důležité výtvarné základy do budoucna.

Místo expozice má svůj význam

S nápadem vystavit grafiky v kavárně Amadeus přišla za Evou Čapkovou kamarádka ze studií. „Sklepní cihlová místnost se mi okamžitě zalíbila svým charakterem. Je to i místo, které se přímo vztahuje k mému studiu, k mému času na vysoké škole, navíc je v těsném sousedství muzejních sbírek,“ vysvětlila výtvarnice.

Zdůraznila, že sklepy v obecném měřítku hrají v českém výtvarném umění důležitou roli. „Velká část našich umělců totiž za totality tvořila a vystavovala především ve sklepech. I Boudník tvořil své grafiky ve sklepě, svou první neoficiální výstavu v Praze uspořádal společně s Jiřím Šmejkalem taktéž ve sklepě. Ten dokonce musel nejprve vyklidit, uklidit i vymalovat,“ popsala Čapková.

V nejbližší době se Eva Čapková chystá ukončit doktorské studium. Výstava jejích grafik potrvá v kavárně Amadeus do Velikonoc. V létě se autorka chystá díla představit v severní Itálii u Gardského jezera.