Gordický uzel na pedagogické fakultě? Naříznut

Jen o polovičním úspěchu by mohl mluvit děkan pedagogické fakulty Čestmír Serafín po včerejším jednání akademického senátu. Místo dvou ústavů mu senátoři schválili jen jeden. Ze čtyř kateder může ihned zrušit pouze dvě.

O závažnosti včerejšího jednání senátu svědčil přesun zasedání do místnosti P31. Kvůli početné veřejnosti. Za nejdůležitější bod lze jednoznačně považovat Návrh na změnu Přílohy č. 3 Statutu PdF UP a změnu Organizačního řádu PdF UP. Projednávání zabralo zhruba pět hodin, rozřešení v podobě tajného hlasování přišlo na řadu kolem sedmé hodiny večerní, čímž byl podle předsedy senátu Jana Michalíka vytvořen nový jednací rekord.

Výsledek? Místo katedry anglického jazyka a katedry německého jazyka vznikne Ústav cizích jazyků. Navržený Ústav školní psychologie a zdravovědy napřed změnil jméno díky pozměňovacímu návrhu, jehož projednání zabralo snad hodinu, na Ústav psychologie a podpory zdraví, aby nakonec vůbec nevznikl. Hlasovalo pro něj jen devět senátorů z 21 přítomných. Potřebných bylo 13 hlasů. Katedra psychologie a patopsychologie a katedra antropologie a zdravovědy tedy přežily.

Boj argumentů

Děkan Čestmír Serafín doplnil senátorům důvodovou zprávu působivou prezentací plnou čísel a grafů. Po ní nebylo pochyb, že všechny čtyři katedry mají problém – negenerují docenty, neúčastní se projektů, ale především jejich členové nepublikují v impaktovaných časopisech. To vše děkan podložil skutečnými daty, personální analýzou počínaje a vývojem studijních oborů konče. A počet pěti RIV bodů na celou katedru nepůsobil zrovna reprezentativně.

Proděkan Milan Klement pak modeloval situaci i pro rok 2018 s dvěma variantami vývoje a Serafín opakovaně apeloval – tato změna je nevyhnutelná a jediná možná. Děkan zmiňoval univerzitní duplicitu a také citoval akreditační komisi a její nelichotivé vyjádření na konto katedry psychologie a patopsychologie. Několikrát zdůraznil a doložil, že slabé katedry mohou negativně ovlivnit celou fakultu. Situaci přirovnal k rozseknutí gordického uzlu. „Hrozí až ztráta čtvrtiny fakulty,“ prohlásil děkan.

Zástupci dotčených kateder, především ale katedry psychologie a patopsychologie a katedry antropologie a zdravovědy se snažili v protiargumentech vysvětlit, že děkanova čísla jsou lichá a jeho informace neúplné. Za psychology se bránila vedoucí katedry Alena Petrová, za antropology šéfka katedry Michaela Hřivnová. Se svými projevy vystupovali i ostatní pracovníci. Katedru anglického jazyka bránila senátorka Zuzana Bartsch Veselá. Používala sice stejné výtky, ale překvapivě prohlásila, že proti sloučení kateder a vytvoření nového ústavu nic nemá. Katedru německého jazyka nebránil nikdo.

Hodiny argumentů a protiargumentů plynuly jako voda. Jediný, kdo mluvil věcně, bez emocí, byl děkan Čestmír Serafín. A znovu apeloval. „Lidově řečeno pletete jablka s hruškami. Pedagogická fakulta je specifická tím, že připravuje nejen studenty, ale i odborníky v daném odboru. Aby je mohla nadále připravovat, musí mít k tomu odborný didakticko-pedagogický základ, který je tvořený jednotlivými pracovišti. Pokud je nebudeme schopni ekonomicky udržet, ztratíme to nejdůležitější, co na této fakultě existuje, ztratíme její smysl,“ konstatoval Serafín. Prohlásil, že tato čtyři pracoviště dlouhodobě žádné výsledky nepřinášejí. „Kdyby přinášely, tak tady dnes nesedíme,“ řekl Serafín.

Zlomové body

Podle vedení fakulty je nutné sloučit katedru antropologie a zdravovědy s katedrou psychologie a patopsychologie. Spojení do nového ústavu senátorům ve finále ale přišlo jako nelogické.

Naproti tomu vytvoření Ústavu cizích jazyků se nebránila ani senátorka Ivona Dömischová. Prohlásila, že katedra německého jazyka se točí v začarovaném kruhu a je jako vlak řítící se ze skály. „Teď máme možnost přestoupit do jiného rychlíku,“ popsala.

Zlomové bylo i vystoupení bývalé děkanky Libuše Ludíkové, která připomněla, že fakultu osm let vedla a že cítí spoluzodpovědnost. „Celou dobu jsem upozorňovala vedoucí těchto pracovišť na nedostatky, aby fakulta jako celek mohla fungovat. Celou dobu jsem upozorňovala, že trend hodnocení vysokých škol se přesouvá do oblasti vědy a že se musíme přizpůsobit,“ uvedla Ludíková. Na plénu také zdůraznila, že není pravdou, že by někdo nemohl publikovat, jak naznačovala jedna ze zaměstnankyň katedry antropologie a zdravovědy.

Za zlomovou lze považovat otázku senátorky Kateřiny Stejskalové, kdy a jak k vytvoření ústavů dojde. Serafínův scénář byl jasný: zrušení, zřízení, konkurzy. V ideálním případě by nové ústavy mohly fungovat v novém složení od 1. června.

A možná zásadní byl i návrh senátorky Jitky Skopalové, aby se hlasovalo tajně.

Očernění a druhý dech

Jak zdůraznil děkan Serafín, chystané změny by se nijak nedotkly studentů, protože akreditace bere v úvahu studijní obory, nikoliv katedry. Zároveň připustil možnost, že někteří vedoucí diplomových prací by se studentům případně vyměnili. „Fakulta získá kredit, který pomalu ztrácí,“ vyjmenoval děkan benefity zrušení kateder a vytvoření ústavů.

Těsně před hlasováním vystoupila ještě Irena Plevová z katedry psychologie a patopsychologie. Sloučení s antropologií a zdravovědou označila za nekoncepční.  „Nepřinese nic dobrého ani fakultě ani studentům,“ prohlásila Plevová. Podotkla, že po tomto odpoledni byli pracovníci katedry natolik očerněni, že jim už nikdo ruku nepodá a nikde jinde je nepřijmou, mluvila o narušené odborné cti.

Zatímco s vytvořením Ústavu cizích jazyků byli svým způsobem smíření už před hlasováním i zástupci anglistiky a germanistiky, další dvě katedry těsně před zrušením dostaly druhou, nebo spíše poslední šanci. Návod na přežití jim dal děkan hned na počátku: publikace, projekty a docenti.