Autismus: případ i pro logopeda

Komunikační deficit je jedním z hlavních problémů lidí postižených autismem. Kateřina Vitásková z Ústavu speciálněpedagogických studií chce prokázat, že na diagnostice této poruchy by se měl podílet i logoped.

Neschopnost komunikovat se projevuje u dětí už v raném věku a běžně se jimi zabývají lékaři a psychologové. „Logoped se k těmto dětem dostává až s vyřčenou diagnózou. Přitom prvotní signály, například v neverbální komunikaci, může odhalit už u batolat, tedy v době, kdy není možné použít klasické formy psychologického vyšetření,“ uvedla Vitásková.

Logoped podle ní může odhalit určité zvláštnosti v chování, které nemusí zjistit psycholog bez logopedického vzdělání nebo který se s autismem běžně nesetkává. „Dokonce může odhalit i to, že někteří diagnostikovaní ve skutečnosti autisty nejsou,“ dodala Vitásková. Její výzkum podpoří projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky.

Chybná diagnostika

Pediatři, neurologové i psychologové často musejí vyčkat ve stanovení diagnózy až do doby, kdy mohou využít standardizované typy odborného vyšetření. Rodiče, kteří přijdou s dítětem v pochybách k lékaři, tvrdí, že někdy dostávají odpověď buď pozdě anebo nepřesnou či neúplnou. Tím, že by do procesu diagnostiky vstoupil už v raném věku logoped, mohlo by se podle Vitáskové přijít na některé problémy daleko dřív.

„Bylo by možné i častěji odlišit děti, které mají pouze podobné projevy, od těch, kterým skutečně diagnóza autismu náleží,“ zdůraznila Vitásková. Podle ní se totiž stává, že do skupiny autistických osob jsou začleněny i ty děti, které jsou těžce hyperaktivní nebo mají například vývojovou dysfázii, tedy poruchu vývoje řeči.

„S tím, jak se nyní o autismu více hovoří, publikuje řada knih, stává se častějším i to, že se tato diagnóza přiděluje častěji než kdykoliv dříve. I odborníci řadí některé problémy do autistického chování, ve skutečnosti přitom jde pouze o komunikační deficity, jejichž projevy jsou autismu podobné,“ vysvětlila spoluřešitelka projektu Alena Říhová.  

S poruchami autistického spektra i na vysoké

Není absolutní výjimkou, že na vysoké škole studují lidé s určitou poruchou autistického spektra. „Například mají Aspergerův syndrom, který je jedním z nejtypičtějších podtypů lehkého stupně poruch,“ řekla Vitásková. Zdůraznila, že tito lidé bývají vysoce inteligentní. Jejich porucha se projevuje v sociální komunikaci. „Mívají problémy s tím, jak přistupují k druhému. Když s vámi hovoří, stojí velmi blízko, nebo naopak moc daleko. Nemají rádi, když se kolem nich shromažďuje velká skupina lidí, tudíž mají problém ve velkých posluchárnách. Nechápou ironii, dvojsmysl, přenesené metaforické významy, které vnímají příliš doslova. Můžou být naopak dobře slovně vybaveni a dobře verbálně komunikují. Komunikace však nemusí být správně pochopena, protože třeba v gestikulaci vypadají bizarně. V okolí jsou vnímáni jako samotáři, podivíni,“ vysvětlila Vitásková.

Jak autismus vzniká?

Ve vysvětlení příčin vzniku autismu se odborníci z oblasti neurologie, psychiatrie a psychologie stále přiklánějí k neurologicky podmíněné vývojové poruše. Do faktorů zasahují i metabolické příčiny a velkou roli sehrávají genetické předpoklady. Predispozice se může později projevit jako forma narušení.

Nový diagnostický materiál

Poruchu autistického spektra má dnes asi jedno procento populace. V Česku se jedná přibližně o sto tisíc lidí. „Na základě poptávky logopedů, chceme vytvořit nový diagnostický materiál, kterým budeme ověřovat odlišné skupiny dětí,“ potvrdila Říhová.

Na vybraných osobách s poruchami autistického spektra, jedincích s mentálním postižením, dětech s vývojovou dysfázií a skupině intaktních osob se bude porovnávat projevy postižení. „Najevo by tak měly vyjít rozdíly, které logopedy upozorní, že by se péče z jejich strany možná měla změnit,“ uvedla Vitásková.

Tříletý projekt Pragmatická jazyková rovina u osob s poruchami autistického spektra se s více než milionovou dotací rozběhl začátkem letošního roku. Podílet se na něm budou i doktorandi. Řešitelé se zavázali k vydání dvojjazyčné monografie, v níž budou výstupy projektu shrnuty.