Potřebujeme zlepšit obraz ve světě jako sůl, tvrdí cestovatel Kolbaba

Desítky úlovků ze svých výprav přivezl v úterý do Olomouce nejznámější český cestovatel současnosti Jiří Kolbaba. Pozvání na cestu kolem světa prostřednictvím jeho komentáře a působivých fotografií přijala zaplněná aula fakulty tělesné kultury.

„Neustále jdu za nějakým cílem, mám touhu něco vidět, něco navštívit, s někým se potkat a jdu si co možná nejdůsledněji za tím. Například fotku polární záře nemám, tu jsem ještě pořádně neviděl, nějak se mi vyhýbá. Jedu za ní na Aljašku, do Kanady, tehdy není, pak odletím do Asie a ona je vidět v Česku,“ naznačil Kolbaba, co ho motivuje k cestování.

Cesta kolem světa

Přestože dvouhodinová diashow byla v ten okamžik na samém počátku, dvě stovky lidí již pozorně hltaly jeho slova a prohlížely záběry z nejrůznějších koutů Země, přírodní zajímavosti či portréty domorodců.

Havaj, Japonsko, Namibie, Chile či Etiopie, to jsou jen některé ze států, do kterých Kolbaba publikum svými fotografiemi vzal. „Vždy jsem neskutečně dojat z Islandu, jednoznačnou jedničkou pro mě je ale Antarktida, o té bych mohl vyprávět klidně tři hodiny. Nic lepšího neznám, žádný lepší výlet nikdy nebyl a nebude.  Chystám se tam již počtvrté, zároveň bych měl být letos i na severním pólu, to bude další velký splněný sen, snad k tomu dojde,“ doufá Kolbaba.

Kritika kultury

V komentářích k jednotlivým fotkám se několikrát uchýlil také ke kritice středoevropské či východoevropské kultury. „Co se tu v poslední době děje, je hrůza. Přestali jsme se zdravit, usmívat, dívat se do očí, pomáhat si. To mě trápí a kvůli tomu jezdím do ciziny. Na Islandu nebo v Ománu se třeba nezamykají dveře do bytu, mohu nechat fototechniku v autě. O světě možná mluvím příliš hezky, ale mě na cestách nikdy nic zlého nepotkalo. Zato mě několikrát okradli v České republice,“ prozradil cestovatel.

Diváky přitom požádal, aby se na svých cestách do zahraničí chovali tak, aby se naše země do povědomí hostitelů zapisovala pozitivně. „Potřebujeme to jako sůl,“ dodal.

Fotografovy rady

Přes řadu výstav nebo několik vydaných publikací Kolbaba sám sebe stále označuje za fotografa amatéra. Fotí na klasický film, vozí s sebou ale i digitální přístroje a svoji facebookovou stránku zásobuje snímky z mobilu. „Nejde o techniku, i telefonem dokážete pořídit fotku, která může uspět v mezinárodní soutěži. Je to o hlavě a o srdci,“ vysvětloval pro ty, kteří na svých cestách také fotí.

Mezi dojmy ze zachycených míst hovořil i o kompozici snímků a zlatém řezu, doporučil také, koho na cesty s sebou nebrat. „Novináři se mě často ptají, proč na cesty jezdívám sám. Na to je jednoduchá odpověď. Většina lidí, které znám, chce snídat a večeřet. To jsou nejhorší partneři na fotocestování. Vždyť fotograf fotí hlavně ráno a večer, ne někdy v poledne, to většinou nedopadá dobře,“ radil Kolbaba. 

Motivující přednáška

Po dvou hodinách ještě notnou chvíli podepisoval pohlednice s kozami na stromě z Maroka a ještě déle, už pro menší skupinu lidí, vyprávěl, jak se setkal s dalajlámou. Jednou z posluchaček byla i Martina Janyšková z přírodovědecké fakulty. Na Kolbabově přednášce nebyla poprvé. „Byla jsem na něm asi před měsícem v Ostravě, kde byl společně s Miloslavem Stinglem. Moc se mi to líbilo. Kolbavovy přednášky jsou motivující a inspirativní. Už delší dobou mi vrtá hlavou, že někam vyjedu, chtěla bych procestovat národní parky Severní Ameriky,“ uvedla studentka molekulární a buněčné biologie.

Sama prý vůbec nefotí, ale měla s sebou ve fotografování zběhlejší doprovod. „No, fotografka… Snažím se fotit. Fotím lidi, zvířata, baví mě dopady kapek vody, různé detaily. Ale mé fotky mi teď v porovnání s těmi Kolbabovými přijdou takové nic moc,“ komentovala se smíchem Janyškové spolužačka Michaela Sopko.

Cestovatelská série

Přednáška Jiřího Kolbaby se uskutečnila jako součást cyklu cestovatelských besed na fakultě tělesné kultury. Je ve své polovině, povídáním o plavbě na Antarktidu naváže na Kolbabu 1. dubna Michal Kalman, týden na to pak proděkan Ivo Jirásek přiblíží rozlehlost jižního Pacifiku a cyklus završí v polovině dubna Tomáš Hollein, který se plavil pod plachtami Zlatého lva.