Mladí lidé jsou šťastnější a zdravější než dříve

Podle nové studie zaměřené na zdraví a životní styl dětí a dospívajících v Evropě a Severní Americe jsou mladí lidé šťastnější a zdravější než stejná generace před deseti lety. Na mezinárodním výzkumu, do nějž bylo zapojeno téměř půl milionu dětí, se podílela také fakulta tělesné kultury.

Zpráva, která je výsledkem spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací pod mezinárodním dohledem Univerzity v St. Andrews, vrhá nové světlo na návyky a vnímání štěstí u mladých lidí ve věku 11 až 15 let z více než čtyřiceti různých zemí, kteří byli podrobeni zkoumání v průběhu 16 let mezi roky 1994 a 2010.

„Tento výzkum představuje zásadní zdroj informací pro politiky, rodiče, ale i samotné děti a dospívající. Dospívání je zásadní životní fází, kdy se formují základní návyky pro období dospělosti, ať už zdravé nebo nezdravé. I když u mnoha mladých lidí je dnes důvod ke spokojenosti, stále jsou tací, kteří trpí skutečně vážnými problémy,“ uvedl Michal Kalman, vědecký pracovník fakulty tělesné kultury a národní koordinátor mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). 

Více ovoce i lepší komunikace s rodiči

Výsledky, zveřejněné řešiteli této studie ve zvláštní příloze odborného časopisu European Journal of Public Health, naznačují výrazné zlepšení v tom, jak mladí lidé vnímají vlastní zdraví a pohodu. Zároveň však ukazují, že stále existují oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost.

Během posledního desetiletí se u dospívajících zvýšila konzumace ovoce a zeleniny a každodenní pohybová aktivita, zlepšila se jejich dentální hygiena, zmenšil se počet zranění, dospívající nyní lépe hodnotí své zdraví, praktikují bezpečný sex a otevřeněji se svými rodiči hovoří o záležitostech, které je trápí. Také u mladých lidí došlo ke snížení výskytu šikany a každotýdenní konzumaci alkoholu, stále více mladých lidí žije bez tabáku a marihuany.

Zvýšený výskyt obezity

Navzdory tomuto všeobecnému trendu zdravějšího stravování a životního stylu však výzkum poukázal na zvýšené či stagnující vysoké počty výskytu obezity v období mezi lety 2002 a 2010. V Česku, Rusku nebo USA a několika dalších zemích dokonce došlo k poklesu počtu mladých lidí, kteří jsou každodenně pohybově aktivní. Několik klíčových skupin je stále ohroženo špatným zdravotním stavem a souvisejícími škodlivými a dlouhotrvajícími následky.

Analýzy mimo jiné také odhalily, že dívky, starší děti a zejména ti, kteří žijí v severoevropských zemích, pociťují nižší úroveň životní spokojenosti. Zjištění také naznačují, že ve většině zemí pociťují děti z méně majetných rodin vlastní zdravotní stav hůře. Ačkoli většina dospívajících vnímá vlastní zdraví jako výtečné, u 12 z 20 zkoumaných zemí byl zjištěn výrazný nárůst v užívání léků na bolest hlavy.

Podklad pro účinná politická rozhodnutí

Celkový optimistický obrázek se může podle výzkumníků jevit překvapivý s ohledem na ekonomickou krizi, jíž mnoho zemí v posledním desetiletí čelilo, v mnoha zemích však došlo k zavedení strategií a opatření ke zlepšení veřejného zdraví. Zpráva také zmiňuje, že celkový lepší pocit mladých lidí může být do jisté míry ovlivněn změnami v oblasti módy, behaviorálních norem a společenských hodnot.

„Za více než třicet let se v rámci šetření HBSC podařilo sestavit podrobný obrázek o mezinárodních trendech a vývoji zdraví u dospívajících jedinců. Díky srovnání současných mladých lidí s mladými lidmi před deseti lety můžeme lépe pochopit, jak je jejich zdraví ovlivňováno okolnostmi, kterými jsou obklopeni, tedy dostupností zdravotní péče, škol a rekreačních zařízení a také svými domovy, městy a komunitami. Jedná se o vskutku cenný zdroj informací, které mohou politici využít k tomu, aby jejich rozhodnutí byla cílená, účinná a použitelná v reálném světě,“ dodal Kalman.

Zprávu Trendy ve vývoji zdraví mladých lidí na pozadí sociálních faktorů vydává European Journal of Public Health. K dispozici je ZDE.